Odkazy na další stránky:

novinky

Obsah

Informace k príspevkum 2017

Na Mistrovství a Veteraniáde CR štafet a klubu obsadily spartanské veteránky v kategorii D105 krásné tretí místo

OŽ na Jílovišti

V sobotu 30. 9. usporádala stavárna závod na zkrácené klasické trati na mape Jílovište – jih. Shromaždište bylo u hotelu Palace Cinema, vetšina závodníku se zdržovala na osluneném parkovišti. Spartanu a spartánku bylo jen 10, nepocítaje cerstvé díte Zdenkovo. Bylo slunecné pocasí, teplota odpovídající konci zárí. Trate postavili Milan a Tomáš Borovickové, mapu pripravil Milan. Mapa mela jak rovinatejší, tak kopcovitejší cásti s prudkými srázy se skalkami, které byly prevážne v západní cásti. Byla strední hustota cest, místy zarostlé paseky, menší hustníky nebo podrost (ostružiny), zajímavejší pasáže s terénními detaily se strídaly s fádním lesem. Na trati (bežel jsem H45L) jsem mel hned na 1. kontrolu nejdelší postup a byly ješte další postupy na volbu. Když to šlo, tak jsem obíhal po cestách. Problém jsem mel jen na 2 místech: melká prohluben asi v pulce trati u nevýrazné zarostlé svetliny mi pripadala výše a za další kontrolou na nosu jsem vbehl do cástecne poborené oplocenky, kde byly asi 4 tesne vedle sebe. Poradatel, presto (nebo spíš práve proto), že vedle byla restaurace se sociálním zarízením, použil 8 kusu budek od Johnny servis, které jsou komfortnejší než od TOI-TOI, i s možností umýt si ruce - a hlavne se nemusí zkoušet, zda je volno. Restaurace, která pamatuje automobilové závody Zbraslav – Jílovište a Elišku Junkovou (fotografická dokumentace je vyvešena na chodbách) nabízela 5 jídel a venku se ješte opékaly klobásy. Nejlépe se umístili ze spartanu Dana (3. v D45L) a Miloš N. (3. v H65), Zdenek (5.) až za ním. Januš si zabehla D21L a skoncila tesne pod velkou bednou (7.) http://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=3863 O víkendu se spartané rozjeli na 5 ruzných závodu do 4 oblastí. Byl jsem jen na Jílovišti, report at podá nejaký úcastník. Muže být strucnejší. Stránky závodu

Jaromír

Mistrovství a Veteraniáda CR na klasické trati

Závody usporádala Chrastava na mírne svažité louce „U dvora“ u Raspenavy. Pocasí se moc nevyvedlo – mrholení a slabé deštové prehánky, trvale zataženo. Sobotní kvalifikace byla samozrejme kratší, bylo méne kontrol, ale v H70 s pouhými 7 kontrolami bylo jen prvních 5 na orientaci, poslední kilometr byl orientacne úplne zadarmo. Nabehlo se na cestu a valilo se kolem predsberky na hrázi rybníka a pres kopec nad cílem, kde jsme (na rozdíl od vetšiny kategorií) nemeli žádnou kontrolu. Po mých dvou jen asi pulminutových dohledávkách jsem hladce postoupil do finále A z 3. místa. A darilo se i dalším spartanum – hlavne spartankám, nejvíc tem., které na závody moc nejezdí: Januš zvítezila v D40, Anca 2. v D35, dále Helena 2. v D60, 8. Dana v D55, 9. Pavel V. v H55 a do ácka postoupil i Zdenek (23. v H65). Propršený vecer strávili starší veteráni ve dvou nevytápených chatickách v Raspenave. Hlavne v té jedné, kde se na terase grilovalo, jako vždy pod vedením Pavla J. Na nedeli se pocasí trochu vylepšilo, slabe zapršelo jen obcas, ale bylo chladneji. Stavitel trati predložil trate hodné mistrovského závodu na klasice! Kopcovitý terén se strední sítí cest, které se daly využít jen obcas, vetšinou jakž takž prubežný, s tvrdší podložkou, vetším hustníkum se dalo vyhnout, s terénními tvary, dole bažinky, balvanu tak akorát. Já jsem startoval jako 3. od konce a hned na 2. kontrolu jsem krome menšího kufru mel problém i s dohledávkou, cástecne zavinenou tím, že kroužek na mape zakryl vedlejší skalku. S odhadovanou ctyrminutovou ztrátou jsem myslel, že už je to v pytli a šel jsem uvolnene. Dobre jsem zvládl nejdelší postup a pres nejaké další drobné chybky jsem 3. místo udržel (a dustojne tak oslavil svuj svátek). Doporucuji podívat se na OB-postupy. Bez chyby to nešel nikdo. Poradí ze soboty na prvních 4 místech se tak opakovalo i v nedeli. Zvítezil Chmelík pred Jaromírem Pospíšilem (ten mel dokonce 7 minutovou dohledávku hned na 1. kontrolu, ale on je rychlík), 4. byl Zdenek Koc. Svuj pobyt v lese jsme „pretavili v medaile“ (dávaly se tentokrát i veteránum!) tedy já (3. v H70A) a Helena J. (3. v D60A). 4. místo obsadila Anca, 6. místo Januš, 5. místo Jarmila (D70), 12. místo Pavel V. a 23. místo Zdenek. Dana si vzala omylem mapu jiné kategorie (D50A) a byla disk. Bobina (D35B) a Miloš N. (H70B) vyhráli své béckové kategorie. Stránky závodu

Jaromír

2x ceský pohár štafet, sprint ŽA

Dva východoceské oddíly - z Hradce králové (SHK) a Jicína (SJC) se podelily na víkendovém programu. Hradecký oddíl usporádal štafety u Miletína - Miletínských lázní. Z parkovište se šlo kilometr na dosti malou louku, kde bylo natesnáno vše - poradatelský stan, bufet i stany závodníku, které mely predem urcená místa. Stísnený byl také prostor predávky, kde odbíhajícího od sberky bylo videt (hlavne zpocátku) tak na posledních 60 metrech pres hlavy cekajících na predávku. Terén byl jen mírne zvlnený, ale hodne s boruvcím a nekolika hustníky. Kontroly byly vetšinou v rýhách, jámách a prohlubních, bylo i pár malých srázku. Ze strany spartanu byla jen malá ochota se zúcastnit, puvodne byly plánovány jen štafety H165 ve složení Danny-Jaromír- Pavel V a H105 Pavlík-Boudicka- Bobina. (Pozn.: v mužské štafete muže bežet 1 žena, naopak to nejde). K Ládovi a Nade jsme zlanarili ješte Pavlu Mrázovou z Dobrichovic, kterí beželi Mix. Štafeta H105 obsadila 3. místo, štafeta H165 4. místo. Ve velmi pocetné konkurenci 39 štafet obsadila naše štafeta mix slušné 25. místo, když na posledním, delším úseku finišovala Pavla. Odkaz Vetšina spartanu se odpoledne presunula do Lázní Belohrad na sprint, který byl v hlavních kategoriích zarazen do WRE. Poradatelem byl Jicín. Pocasí se zhoršilo, dopolední mrholení prešlo v regulérní déšt, který ješte zesiloval. V centru vedle minigolfu byl jen kiosek a nekteré oddíly znovu postavily oddílové stany. Trate zacínaly v mestské zástavbe, další cást byla v parcích a mezi ruznými kurty. Já mel 4 kontroly v dosti zarostlé bažantnici, ale k tem se mohlo po cestickách. H21 a D21 tam nemeli kontroly vubec. Po závodech jsme odjeli na ubytování v e vytápeném apartmánu v autokempu U veže severne od Horic a stihli jsme i veceri v restauraci, presto, že se tam slavila svatba. Odkaz V nedeli jsme odjeli do obce Vojice na štafety, které porádal Jicín. Skladba spartanských štafet se pozmenila. Pavlík a spol. sice odjeli, ale prijeli Jahnovi s Jarmilou, takže jsme meli ciste dámskou štafetu D195 Nada-Jarmila- Helena. Pavel J. doplnil štafetu H165-2, která tak bežela ve složení Láda - Pavla M. - Pavel J. Naše 1. štafeta H165-1 si prohodila finišmana a rozbíhace - rozbíhal Pavel V. a Danny finišoval. Proti sobote byla opravdu velká louka a parkovište hned na sousední. Les byl táhlý hrbet s nekolika údolími, kde bylo dost erozních rýh. Ve východní cásti mapy bylo velké údolí, rozdelené na menší údolícka, kde byly bažinky, kupky a jiné terénní tvary. Tam se však podívaly asi jen hlavní kategorie. Veteráni meli cást trati na úrovni žactva. kde hlavne ve stoupání rozhodovala "fyzicka". Blízko cílové louky byl zajímavý terén v bývalém lomu, který byl cástecne zarostlý a rozclenen na nekolik cástí. Krome dohledávek bylo treba vycíst kudy dovnitr a kudy ven. To se me povedlo, ale nepovedl se mi postup od další kontroly na diváckou, pres opravdu zarostlé louky a sady - taky zarostlé. Nicméne, díky Pavlovi a Dannymu jsme se dostali na bednu. Poradatele zradila výpocetní technika, výsledky dlouho nebyly a nakonec byly i zmatky pri vyhlašování. Nás vyhlásili jako 3., ale v oficiálních výsledcích jsme druzí - BOR byl totiž disk z 1. místa. Jestlipak budou posílat horické trubicky do Jihlavy? Zvítezila samozrejme naše dámská štafeta, která byla v kategorii jediná. Stránky závodu

Jaromír

Poslední béckový víkend

Závody usporádaly jihoceské oddíly OPI a VCB v obci Kluky ca 5 km východne od Písku. Shromaždište bylo na louce a v sadu v míste Hromová jedle. Postavili jsme tunel, protože pocasí bylo nejisté. Sobotní klasika se bežela na mape Mehelník. Pres tento kopec vedly delší úseky více kategorií a zde byl výber bud pres kopec a 11 vrstevnic nebo dlouhá obíhacka po ceste kolem kopce. Já jsem šetril síly a obíhal jsem, ale asi to bylo méne výhodné. Terén byl místy kamenitý, s boruvkovým podrostem nebo klacky, obcas bažinka. Spartané docela zazárili: 1. místa Silva (D35B) a a Jonáš (linie), 2. místa Dana (D55B) a David (H12C), 3. místa Vrabcák (H21C) a Jaromír (H70B), Helena (D60B) tentokrát jen „bramborová“. Nedelní krátká trat se bežela na menší mape (ne)Mehelník, která byla oproti sobote mírne posunuta k severu. Zacátek jsem mel dobrý, ale na 4. kontrolu jsem se v hustníku stocil a hledal u jiného pruseku. Tak me predhonil nejen Jaromír Pospíšil, ale i o další 2 minuty startující Honza Cadil. Tak jsem v H70 obsadil jen 9. místo. Hure dopadli i další medailisté ze soboty. Ze spartanu nejlépe: 2. Ondra Bašus (linie), 3. Dana (D55B) a Jonáš (linie). Ubytování na postelích jsme meli v Domove mládeže v Písku. Za zmínku stojí ješte návšteva recké restaurace a nocní prohlídka kamenného mostu a pískových soch pripomínajících píseckého rodáka Radka Pilare. Stránky závodu

Jaromír

West Cup

Na samém konci prázdnin porádal oddíl z Nejdku již tradicní 3-denní v kopcovitých terénech. V noci a dopoledne pred závodem ješte pršelo, hasici s vodou na mytí pak zapadli na shromaždišti a vytahovali je až do noci. První etapa byla ponekud delší krátká trat a byla težká - už terénem s boruvcím s náletovými smrcky, bažinkami. Hodne kontrol, z nichž nekteré daly zabrat. Predevším malé prohlubne mezi náletovými smrcky se casto hledaly v rojnici. Podrost dost ztežoval možnost videt relief terénu. Já jsem mel potíž už s prvními dvema porostovkami, které jsem cekal v prvním pásu lesa a ne až v zarostlé pasece. Bežel jsem tentokrát v H55, kde byli hlavními souperi Hrstka, Peterka a Jaroš. Vláda Hrstka, startující 2 minuty za mnou, me na 2. kontrole dobehl a pak už jsme se u kontrol scházeli dost casto, vcetne menšího kufru pred koncem. On vyhrál, já byl 2. Sobotní 2. etapa byla klasika jak má být - s méne kontrolami, delšími postupy, nezašité kontroly. Krásný byl 1,4 km dlouhý postup. S Peterkou jsme na jednom delším postupu "ulítli" na stejném míste, ale já šel i nekteré jiné postupy "neoptimálne" (nebo pomalu) a skoncil 4. Nedelní tretí etapa mela volné poradí kontrol a startovalo se ve vlnách po kategoriích. Byl to bežák prevážne po cestách, i kontroly byly lehké a blízko komunikací. Myslím, že voleb poradí kontrol moc nebylo . naše kategorie mela vlastne jen 2 možnosti: bud vzít kontrolu asi 200 m nad sberkou hned nebo až nakonec. Zvolil jsem 1. variantu, Hrstka taky, Peterka s Jarošem druhou. První se pro me ukázala lepší, ale Peterka dobehl jen 2 sec za mnou! Z malé spartanské výpravy jsme z lesu u Nejdku vytežili jedno místo na bedne (3. JB), ale do desítky se vešli další - 4. Dana v D45, 5. David v H12, 7. Miloš N. v H65, 8. Radim v H14. a 9. Nada v D55. Stránky závodu

Jaromír

Pekné prázdniny v Ceském ráji

Trídenní závody usporádal oddíl OB Turnov (TUR). Centrum bylo na louce asi 2 km od Trosek, s pekným výhledem na ne. Stanový kemp byl roztažen na úzké louce na druhé strane silnice. 1. etapa zahajovala v pátecním pozdním odpoledni krátkou tratí na mape Trosky ( 1 : 7500). Startovalo se do prudkého kopce, v jehož horní cásti bylo menší skalní mesto - skály, srázy, prohlubne i kupky. Po nekolika dalších kontrolách v jednodušším terénu následoval fáborkovaný prebeh silnice následovaly další skalní kontroly. Les byl vetšinou prubežný, dobeh s kopce, a tak byly vítezné casy i pod 30 minut. V sobotu dopoledne startovala 2. etapa - klasická trat. Starší veteráni však meli jen o málo delší trat než v pátek (H70 jen 2,2 km), stavitel je nepustil za silnici - a tomu odpovídal cas víteze - kolem 30 minut. Mapa Skalácek byla tentokrát desítka a lupa se hodila víc než jindy. Nedelní mapa Bora (3.etapa) byla opet "sedmapulka" a bežela se krátká trat. Skály se vyskytovaly prevážne v dlouhých retezech, lemující okraje plošší cásti. Nejtežší byl zacátek, kdy se nabíhalo kolmo na skály a kontroly v nekterých skalních pruchodech nebyly shora videt. Meli jsme i skalní podchod a jeskynku. Do lesa jsem vybíhal s luxusním náskokem skoro 8 minut po 2 etapách a i když jsem byl 3. v etape, celkove jsem zvítezil pred Hrobarem. Pocasí poradatelum vyšlo - trochu zapršelo jen v noci z pátku na sobotu, sobotní nocní bourka se projevila jen blesky. Catering taky ušel. Kombinoval jsem Vegit a ceskou. Rízek i koláce byly bez fronty. Cas byl i na sobotní výlet se speciální mapou s doplnovackou písmen do správných polícek. Došli jsme až pod Trosky. Na webových stránkách najdete krome výsledku také fotografie a videa. Místa na bedne obsadili 3 spartané: JB (H70 – 1.), Dana (D55 – 2.) a Helena (D60 – 3). Stránky závodu

Jaromír

Rumcajsovy míle

3 denní závody Rumcajsovy míle porádal oddíl Sportcentrum Jicín. Byl to již nekolikátý rocník. Centrum závodu se stanovým kempem bylo u chaty Brada nedaleko Jicína, ale 1. etapa se bežela nedaleko Trosek 12 km daleko. Centrum 1. etapy bylo v táborišti Svitacka, auta parkovala po jedné strane úzké silnice. Naše auto s Ládou a Nadou zajelo nejdrív na Bradu postavit stany a teprve pak na 1. etapu. Mapa Cipísek byla v desítce pro všechny. Cást prostoru byla rovinatá, ale lemována prudkými srázy se skalami a balvany. Už cestou z Prahy jsme projeli nekolika prehánkami, ale to byl jen slabý odvar proti tomu, co prišlo po 16:15. To už jsem mel odbehnuto a sedel v suchu v aute, ale pozdeji startující si to "užili". Liják s bourkou, která postupne precházela pres prostor závodu, trval asi 90 minut. Husté mraky udelaly v lese takové šero, že se hodila i celovka. V sobotu po 10. hodine odstartovala 2. etapa už za velmi príjemného pocasí. Byla to klasika se startem ve strední cásti mapy Manka. První kontroly byly v clenitém terénu s mnoha údolícky, prohlubnemi, bažinkami, skupinami balvanu a nepríliš výraznými hustníky. Kdo si nedal pozor tak snadno zakufroval (jako já) hned cestou k první kontrole. Trate nebyly príliš ve skalách, ale roli hrály postupy mírne zarostlým terénem, kde se dalo cástecne využít cest a pešin. Dobeh byl na kraji louky pod závodním centrem. Poslední, 3. etapa, startovala už v 9.30 na mape Rumcajs. Beželo se za pekného pocasí a start i první polovina kontrol - prevážne skály a balvany - byly kolem Privýšiny. Dobeh byl na kraji louky, kde byl kemp, ale také "kadibudky", které už byly dost zaplnené a kolem nichž se dobíhalo do cíle. Spartanu se zúcastnilo asi 20 a byli velmi úspešní: V liniových H10N zvítezil Jonáš a 2. byl Ondrej, v D21B zvítezily naše ženy drtive - 1. Anca (s obrovským náskokem) 2. Bobina, v D35 zvítezila Silva, v H35 zvítezil Báša a v H70 Jaromír. Nekterí spartané byli bohužel disk nebo vzdali ze zdravotních duvodu. Nesmím zapomenout catering. Nejvíc šly na odbyt plnené uzeným nebo kynuté s boruvkami. Dále koláce a jiné sladké od poradatelu. Odolal jsem, abych si jako správný "rakvác" dal rakvicku. Na stránce závodu jsou krome výsledku i fotky poradatelu Tady jsou další porízené mým fotákem.

dodatek k první etape: Nekteré skalní pruchody byly velmi úzké a hodne prikre, takže zvlášt v dešti to pekne klouzalo. Vypecena byla zvlášt k.97, která byla schovana v malem vyklenku a nebyla zespodu videt. Nada k ni doklouzala a razila "za jízdy".

Jaromír

Advanta 2017

Ve dnech 4. - 6. srpna usporádal oddíl z Dobrušky (za pomoci jiných oddílu) 3 denní závody Advanta cup. Byl to již nekolikátý rocník. Já jsem na Advantu moc nejezdil, v terénech v blízkosti Teplic nad Metují jsem bežel pred nekolika lety veteraniádu na MCR na krátké trati. Centrum závodu bylo v autokempu Bucnice, centrum spartanu pak u chatky c.20, kde jsem bydlel já s Ládou. (Nutno podotknout, že ješte s dalšími peti spolunocležníky. My ale meli separé.) 1. etapa (KT), kterou stavitel nazval horolezeckou, mela první starty už od 14 hodin, to už bylo horko. Na start 2400 m po rovine, až posledních 100 m ke se lezlo do prudkého svahu, kde se startovalo na malém hrbítku na kraji skalního mesta. V kopcovitém terénu bylo hodne skalních srázu, balvanu, hrbítku a údolícek. Mapa byla v merítku 1 : 5000, a tak byla dobre citelná. S dohledávkami jsem problém nemel, nenašel jsem ale obíhacku širokého údolí , která vedla prevážne po pešinách a s minimálním prevýšením. Dlouhý dobeh do cíle byl naštestí z kopce. 2. etapa se bežela cástecne ve stejném prostoru, ale mapa byla mírne posunuta k JV. Uprostred závodního prostoru bylo cástecne zarostlé hluboké údolí se strmými svahy. Obíhal jsem ho tam i zpet, ale moje zpetná obíhacka byla oproti prímejšímu postupu casove méne výhodná. S dohledávkami jsem opet nemel problém. Poradí v kategorii po dvou etapách se nestanovovalo podle prostého souctu casu, ale vypocítaly se body za každou etapu tak, že vítez získal 100 bodu a další závodníci o tolik méne, o kolik procent byl jejich cas delší. Me soucet bodu za 9. a 7. místo vynesl na prubežné 5. místo. Poslední etapa byla na klasické trati, tentokrát na desítce, v prostoru prímo naproti kempu (pres silnici a trat). Na zacátku trati byly neskalnaté kontroly - bažinka, vodotec, malá prohluben, jeskynka, malá kupka, rozhraní , pak nekolik lehkých skalek (na té druhé jsem ale nechal 4 minuty a dobehl me Horínek o 6 minut). Strední cást trati byl dlouhý úsek 1200 m po spojnici, který predstavoval obíhacku po cestách. Bežel jsem 100 m za Horínkem, ale poslední cást jsem uhnul po ceste pres kopec, jen abych bežel jinudy. Pruchod skalami jsem našel, i kontrolu 33, pak pres cestu ješte 34. ale už jsem koukal na další postup a vynechal 35. Kontrola 37 byla lehká, ale pak další dve ve stráni s mnoha balvany a skalami daly zabrat, ale zvládl jsem to. U vycítání me ovšem cekala sprcha. Díky bodovému systému jsem se propadl na 20. místo asi ze 45. Podle celkových výsledku byl nejlepší ze spartanu Podivín (6. v H45B), Dana byla 8.v D45A Helena 9. v D55, Jarmila 10. v D65. Jirka si v sobotu natáhl vazy, a tak využil príležitosti a v nedeli se zúcastnil zjednodušeného závodu v Trail-O. Podotýkám, že kategorie byly i pres velký pocet startujících po 10 letech (35, 45, 55, ... ). Byly to pekné závody v atraktivních terénech a všichni jsme si to užili. I Boudicka s jednou rukou na pásce. Ivo bežel H21B a skoncil na slušném 31. míste. K dokreslení ješte sobotní volné odpoledne s výletem do Teplických skal a vecerí v penzionu Rybárna. Stránky závodu

Jaromír

Bohemia 2017

Poslední týden v cervenci, od 26. do 30. 7., porádali zkušení poradatelé z oddílu TJ Jiskra Nový Bor už 21. Bohemii. V posledních asi 20 letech jsou to 5-denní závody. Spartanu bylo prihlášeno 14, Ivo se nakonec pro nemoc omluvil. Vetšina spartanu se ubytovala v penzionu v Polevsku. Od tud bylo na shromaždište prvních trí etap jen 2,5 km. Krome Jarmily, která to odprezentovala den predem, jsme prijeli až v den závodu, který mel start už v 9 hodin. Tím, že poradatel rízene nalosoval starty jednotlivých oddílu tak, aby všichni startovali v podobných casech, jsme mohli podniknout kratší výlety a dvakrát byla v Polevsku grilovacka. První den všichni spartané startovali pozdeji, a tak jsme stihli postavit na velké louce i spartanský tunel ješte pred startem. Stan se hodil hlavne na 2. etapu, kdy byly dopoledne prehánky. 1. etapa byla klasická trat v lese se strední sítí cest, v pomerne prubežném lese. Výber objektu kontrol byl pestrejší – nebyly jen skalky a balvany, ale i melioracky, svetliny a jiné porostové kontroly. Druhá etapa byla orientacne mnohem obtížnejší – terén v jižní cásti mapy (1 : 7500) s mnoha skalnatými hrbety a ruzne rozvetvenými údolími. Kdo se ztratil, tak se hned tak nenašel. Mne se to „podarilo“ hned cestou na první kontrolu. Spojnice 1-2 a 11-12 vedly blízko sebe, tak jsem hledal k.2 na k.11. Tretí etapa byla opet klasika, ale na k.1 jsem opet ulítl, když jsem si spletl cesty. Na poslední 2 etapy se shromaždište prestehovalo na louku nad obec Dolní Prysk – tam kde bylo loni deštivé Mistrovství štafet a klubu. Letos bylo pocasí pekné, v nedeli bylo dokonce horko. Terén byl ješte složitejší než ve 2. etape. Ve ctvrté etape byla krátká trat, kdy byla mapa 1 : 7500, ale na pátou etapu, kdy byl handycapový start („chasing start“) byla mapa jen desítka, a to bylo vetšinou na lupu. Do lesa jsem vybíhal jako šestý asi 1,5 minuty za Hrobarem. Dvakrát jsem ho dobehl, oba jsme chybovali, ale on zvládl lépe záver, kdy já jsem na 2 kontrolách nechal asi 8 minut. Jak dopadli další spartané? Ženy byly úspešnejší - na bednu dosáhly Dana (3. v D55A) a Bobina (3. v D21B), pomyslnou velkou bednu obsadily Jarmila (4. v D70) a Helena (5. v D60). Velmi slušné je 11. místo Tomáše Vrabce v H21B. Hoši Kucovi (David 9. v H12A, Radim 28. v H14A) se presvedcili, že ve skalách rychlost moc nepomuže, když není dobrá orientace. Stránky závodu

Jaromír

3 - denni OB HSH Vysocina

Centrum bylo u rybnika Parezity za obci Rasna. Byl tam i kemp pro zavodniky, proponovany jako hlucny, dalsi 2 tiche jednak pod silnici, jednak u 800m vzdaleneho mensiho rybnika, kde byli stanujici spartane. Etapy v poradi kratka - klasika - zkracena s handykapem se bezely na 3 prekryvajicich se mapach desitkach. Vysocinsky teren se siti komunikaci byl jen mirne zvlneny, ale vetve, melioracky nebo nizky podrost beh ztezovaly i v bilem lese. Vyhlasovali se vitezove prvnich 2 etap a prvni 3 celkove. Kazdy den se byli vylosovani 3 vyherci hodinek, po posledni etape jeste dalsi 3 z tech, kdo bezeli v E2 s "air" cipem. Vyhra byla podminena osobni pritomnosti vyherce - tak prisel Boudicka o hodinky. Byl organizovan i kros pro deti a pivni stafety. Pocasi bylo prijemne, jen v sobotu rano prselo. Ze spartanu se nejlepe umistila Jarmila svym 3. mistem v D70. Stránky závodu

Jaromír

Tatry Orienteering

Zdenek nás vcas varoval: „ Ctete pozorne pokyny!“ A to se vyplatilo. Nekterí závodníci byli prekvapeni. Napríklad jsme prijeli vybaveni kartonem pod auto. Po závodech se objevily pekné komentáre napríklad na Sosnovinách nebo Bédovinách, tak se budu snažit moc neopakovat. Zážitky to byly opravdu nevšední. Ti kterí startovali brzy sice produpávali mnohde pešinky, ale „les“ se za chvilku zaplnil a panovala pohodicka. Horší to meli ti, kterí startovali pozde. Nalézt tu správnou pešinku ke kontrole nebylo zrovna jednoduché, když už v lese nikdo nebyl. Nebylo vyjímkou, že veteránky vítezily na mezicasech nad kluky elitáky. V lese bylo naštestí málo kontrol (kolem 30) a tak se v kolektivu (jak by rekl Makarenko) hledalo snáze. Tretí etapa byla ve znamení Medveda.... a ve ctvrté etape bylo zase dost složité dostat se k prvním kontrolám (pro startující kolem casu 10), nebot byly v obležení krav. Po chvilce se krávy vydešené pobíhajícími individui splašily a nekolik kontrol porazily. Pak už krávy nikdo nevidel. Pekný byl i záverecný ceremoniál. Než poradatelé vyplnili diplomy a pripravili ceny, vyhrával folklorní soubor. Závody se zkrátka podarily a myslím, že všichni odjíždeli spokojeni s velkým množstvím zážitku. Stránky závodu

Dana

Západoceské žebrícky

Poradatelem celkem 3 závodu byl klub Kometa Kralovice. V sobotu se konaly 2 závody: dopoledne krátká trat s centrem v areálu Chvojkovského mlýna, odpoledne od 15:30 sprint ve 13 km vzdálených Kralovicích - tam bylo centrum v kempu. Pocasí bylo slunecné a teplé. Dopoledne v lese se to ješte sneslo, ale odpoledne ve meste na slunci bylo vedro. Ve stínu byla jen sberka a cíl. Bylo nás v sobotu 5 spartanu, v nedeli jsem mel být sám, ale zase prijeli necekane Ivo a Kavky, aby si Jirka umravnil blikající cip. Lepší zázemí bylo ve Chvojkovském mlýne, protože krome obvyklých klobás si bylo možno zajít do jídelny v patre na teplé jídlo. Byl tam i bazén, ale pouze pro ubytované. Nocleh v chatce jsem si zajistil v Kralovicích, byl jsem se i koupat na koupališti. V dobe mezi KT a sprintem jsme se zastavili u architektonického skvostu Mariánská Týnice kousek od Kralovic. Krátká trat byla vetšinou v prubežnejším lese s nekolika erozními rýhami, s menším prevýšením. Po pomalejším zacátku jsem se chytil a pres dvouminutovou chybu v dohledávce 7.k jsem dobehl Lumíra Koce. Pri delším postupu na 9.k. jsem ulítl, v cíli na 3. míste 2" pred Lumírem. Na bedne skoncil David (3. v H12), Zdenek zvítezil v H65. Ve sprintu obsadili 3. místa David (H12), Jaromír (H55) a Zdenek (H65). V nedeli se bežela klasika opet u Chvojkovského mlýna, pro starší veterány dost krátká - v H55 jen 4,4 km s asi 140 m prevýšením. Klacky a boruvcí byly i v bílém lese. Na mape Podboránské rybnícky jsou zakresleny desítky pruseku, vzdálených od sebe 15-25 m. Jejich výrazná cerná mi dost ztežovala cetbu vrstevnic.Všechny kategorie mely mapu patnáctku, což bylo uvedeno v pokynech. Nekterí závodníci to zjistili až behem závodu, jiní až v cíli. Kategorie H55 byla v nedeli 2x pocetnejší než v sobotu, dorazil mj. Horínek. S prevahou zvítezil Pepa Milota pred Jarošem a Horínkem, já jsem skoncil uprostred - na 6. míste. Stránky závodu

Jaromír

Rogác v magické Šindelové

Kde mráz pokryje jinovatkou v léte kraj a v rybníku pod oparem je stále krásných 25 stupnu? V Šindelové! Kde jsou závodníci na trojdenních závodech pyšní na to, že jsou disk, protože se tím dostanou do privilegované vrstvy skvelých maparu? V Šindelové! Kam pojedete nasbírat koš plný hribu, když vás nekdo vyhecuje, že nikde neroste ani prašivka? Do Šindelové! Kam pojedete na rogaining a tušíte, že se tam stane zase neco magického? Do Šindelové! A tak jsme se do Šindelové zase mohli tešit, jak jinak. Pocasí parádní. Vstrícní poradatelé s charismatickou reditelkou. Mapa posetá stovkou kontrol pro ty, kterí si chtejí užít rogác co nejdéle a pekné možnosti voleb i pro ty, kterým stací 6 hodinová ochutnávka. Sparta mela v 6 hodinovém závode dva týmy. Už pred startem jsme zjistili, že jsme zvolili stejnou první kontrolu, ale pak se naše cesty rozdelily. Naše petice vyrazila na kontrolu jako jediná úplne jinak než všichni ostatní, což se nám na podobných závodech nikdy nestalo. Naši kluci, Sparta boys (Boudicka, Pavlik a Jirka), nám brzy utekli. Ale v cíli se ukázalo, že volba jejich trati nebyla ideální. V lese jsme potkávali málo lidí. Jen u nekolika kontrol jsme se míjeli. Zjistili jsme, že je lepší obíhat po vetších cestách, nejen, že se clovek neztratil, ale nebyl obtežován tolik hmyzem a ješte byl odmenen nádhernými výhledy. Do cíle jsme dorazili jako první, s pulhodinovou rezervou. A magika Šindelové je tu! Muj cip je úplne prázdný! Pricházejí a dobíhají další týmy. Nekteré cipy jsou prázdné...co se to deje? Pujcujeme naše cipy poradatelum a zjištuje se, že v cíli je jedna krabicka mazací s názvem – cíl. Krabicka z Pragy Magiky! Vecer doma sedíme na terase, pozorujeme svatojánské broucky a jeden nám bliká i v obýváku, tak ho chceme vypustit do prírody, jenže to není broucek, ale Jirkuv cip! Magika Šindelové pokracuje. U výrobce zjištujeme, že cip se v servisní krabicce prepnul do stavu air, je pripraven na absolvování závodu v tomto režimu a ukonceno to muže být až vyctením po závode. Tak jsme se ráno s naším „svatojánským brouckem“ vydali do Kralovic, doufajíce, že nám po absolvování kategorie P zhasne a že se nestane zase neco mimorádného. Odjíždeli jsme spokojení domu, ze „svatojánského broucka“ se stal zase jen obycejný cip. A na záver gratulujeme Fujdovi, jedinému spartanovi, který šel 24 hodinový závod a ješte ho ve své kategorii se svým partákem vyhrál. Stránky závodu

Dana

Další Béckový víkend

Závody porádali poradatelé z Pardubic (LPU). Parkovište bylo na velké louce, na které bylo videt, že se tam nedávno pásly krávy. Pri silnici byly soustredeny prodejní stánky s outdoor sortimentem. Vlastní shromaždište bylo na oploceném pozemku na 2. strane silnice, kde bylo možno postavit oddílové stany. Pocasí bylo pekné, teploty v sobotu kolem 20, v nedeli odpoledne už pres 25. Sobotní klasika se bežela na mape Litocha (veteráni meli desítku). Terén byl plochý s jedním plochým asi 20 m kopcem, vetšinou dobre prubežný, vetšinou se chodilo rovne a vlastne s jedinou zásadnejší volbou, zda jít pres kopec prímo nebo ho “líznout”. Horší bylo (a na to si stežovali zvlášt starší veteráni), že obtížnost vetšiny kontrol se pohybovala mezi H10 a H12 (krížení “dvojkových cest”, bažinka na ceste, aj.) Rozhodovaly atletické schopnosti. Nevím, jak to meli ti mladší, ale já bych dal sobotní start co nejdál, aby se využil I zajímavejší terén. Veteránské trate s ohledem na minimální prevýšení mohly být delší.V nedeli už byla stavba trati a umístení kontrol podstatne lepší, kontroly byly také ve svazích v okolí terénního zlomu na okraji Železných hor a v jemnejších terénních tvarech blízko cíle. Beželo se na mape Vlcí skála a prevýšení bylo vetší. Úcast spartanu na závodech byla tentokrát nižší, celkove pak necelých 1100 závodníku. Poblíž shromaždište byla hospoda, kde nabízeli asi 2 jídla a obligátní párky nebo klobásy. Ve velkém stanu prodávaly poradatelky co v pátek napekly. Osm spartanu nocovalo v “kajutách” ubytovny v kempu obce Bunkov. Hned vedle byl rybník, kde se konaly souteže radiem rízených modelu plachetnic. A jak jsme dopadli? V sobotu byli na bedne: Dana (3. v D50B), Jaromír (2. v H70B) a Miloš S. (3. v H80B). V nedelní KT jsme meli o 1 bednu více: D50B 3. Dana, D70B 3. Jarmila, H70B 3. Jaromír, H80B 3. Miloš S. A ješte 1 velká bedna: 4. Helena (D60B). Stránky závodu

Jaromír

Mistrovství a veteraniáda CR na krátké trati

Závody se konaly na Vysocine. Síly spojili poradatelé ze 2 oddílu - Orientacní sporty Nové Mesto na Morave a TJ Jiskra Havlíckuv Brod a dobrá vec se podarila. Centrum bylo na louce pod hradem Lipnice. Predpoved pocasí norského serveru na Lipnici (déšt mezi 12 a 14 h) naštestí nevyšla, a tak jsme mohli v klidu postavit náš tunel. Shromaždište bylo pekné, mírný svah v rídkém sadu, tak nekdo sedel jen ve stínu stromu. Všechno bylo blízko - obcerstvení, WC, mytí i parkovište, jen na start to bylo 2,3 km (na nedelní finále 1,8 km). Na semifinále byla použita mapa "Ústa pravdy" - méne kamenitá, prubežnejší, trate s malým prevýšením. Obtížnejší terény - kamenité (zvlášte v okolí nekolika bývalých lomu), s mnoha terénními detaily, hustníkové a místy i bažinaté a s vetším prevýšením si stavitel schoval na nedelní finále, které se beželo na mape "Zlatý voci". S výjimkou Honzy T. startovali spartané ve veteránských kategoriích a vetšina se probojovala do finále A. Na stupne vítezu se dostal jen Miloš S. - 2. místo v H80 (ale nemel dost souperu), celkem 12 spartanu beželo finále A. Nejmladší veteránky (D35A )obsadily 4., 5. a 8. místo v poradí Januš, Silva a Anca. Dana v D55A byla 6., Helena v D60A 4., v H40A byl 13. Báša a 21. Danny, v H55A byl 16. Pavel V., v H60A obsadil Pavel J. 19. místo, v H65A byl Zdenek 18., v H70A Jaromír 4. a Miloš N. 11. Zpestrením byla nedelní letmá návšteva bývalého clena Michala Streubla (ale mne se ho spatrit nepodarilo), sobotní výjezd na rízky s bramborovým salátem do restaurace v Kejžlicích, jakož i ubytování sedmicky veteránu v chalupe v Dolním Dvore. Ješte musím zmínit úcast Ceské televize, která vysílala finále MCR v prímém prenosu a promítání na velkou obrazovku, kde mohli diváci sledovat i postupy vybraných závodníku, bežících s GPS na zádech. Stránky závodu

Jaromír

Druhý béckový (a tentokrát i áckový) víkend

Poradatelé z VSP se dohodli se stredocechy z Kamenice (kterým nevyšlo povolení závodu v krásném terénu Na Požárech), na usporádání dvojzávodu s centrem v areálu jezdeckého klubu v Ritce. V sobotu se oproti zvyklostem bežela krátká (postavili VSP) a v nedeli klasika (KAM). Obou závodu se zúcastnilo kolem 1600 závodníku. Z parkovište na shromaždište to bylo sice skoro 1,5 km, ale zázemí bylo slušné - dokonce i dostatek stínu pod stromy, kde byl catering. V sobotní KT zavedly trate závodníky mezi hustníky, kde byly bažinky a melioracky. http://www.uskob.cz/poradani/za17/ V mírne deštivé nedeli to bylo na start kvuli nedohode s majiteli luk skoro 3 km. Závod se mi vubec nepovedl, i když jsem vubec nekufroval. Špatný postup na delším úseku na 2. kontrolu (nevýhodné obíhání a ješte nedodržení predpokládané trajektorie) me stál asi 8 minut. Povedla se mi obíhacka hluboké rokle hned na dalším postupu, ale do kopcu jsem dost chodil. Užil jsem si i trochu suti pri slézání z hrebene a 2-minutou dohledávku v poslední ctvrtine trati. V sobotu se darilo Dane (2. v D50B) a Helene (2. v D60B), na velké bedne v H70B já (4.) a Miloš N. (6.), stejne i Jarmila (6. v D70B). V H12C byl 7. David. Závod se nepovedl Pavlovi V. (H50B). V nedeli se opet nejvíce darilo Dane (3. v D50B), na velké bedne byla Helena (5. v D60B) a Jarmila (4. v D70B). Stránky závodu

Jaromír

Oblastní mistrovství na klasice

Závody usporádal stredoceský oddíl z Dobríše. Shromaždište bylo vedle sportovního areálu Vlaška na SV okraji mesta. Pocasí bylo slunecné, zázemí dobré, a tak záleželo jen na závodnících jak si poradí na tratích. Mapa Kazatelna byla v desítce. U delších tratí byl možná klícový postup pres protáhlý hrbet kopce Kazatelny - ušetrit pár vrstevnic a pritom si trat moc neprodloužit. Já jsem sice Kazatelnu v H55 zvládl, ale hned na 1. kontrolu jsem chyboval a v záveru jsem si zbytecne prodloužil trat. Darilo se zvlášte spartankám (Dana 2. v D45L, Helena 2. v D55, Jarka 2. v D65), slušná jsou i 5. místo Anci (D35L) a 6. místo Davida (H12). Na stránce závodu najdete i nejaké fotky. Stránky závodu

Jaromír

První béckový víkend

Závody usporádal liberecký oddíl VLI na Z a JZ strane Ještedu, v terénech, které ješte nebyly použity pro OB. Shromaždište bylo na louce za obcí Križany. Naše posádka trochu bloudila, a tak si Eva musela prehodit startovní cas. Sobotní klasika se bežela na mape Frantina (kratší trate - závody se celkove prezentovaly jako vzpomínka na Karolinu Svetlou, proto ten název). V podhorském terénu bylo hodne vysokého boruvcí, klacky, obcas nejaké rýhy. Cesty se daly využít jen obcas. Asi ve dvou tretinách trati jsem toho mel dost a i na rovinaté ceste jsem precházel do chuze. V H70 nebyla taková konkurence jako o kategorii níž, ale pomalejším záverem jsem byl „shozen“ z bedny Zdenkem Kocem a Jardou Jiráskem. Zvítezil samozrejme Jaromír Pospíšil. Ubytováni jsme byli v chatkách bez povlecení v Osecné. WC a sprchy byly ve zdené budove telocvicny Povecereli jsme v místní hospode na námestí. Nedelní krátká trat na mape byla postavena na JZ svahu Ještedu. Start byl vysoko, proto prevýšení bylo vetšinou menší než sobotní. Vetšina kategorií startovala do prudkého svahu. Mojí kategorie se to netýkalo, meli jsme mírný traverz šikmo svahem a od 5. kontroly jen z kopce nebo po vrstevnici. Vetšina postupu byla azimutem, les byl témer bez boruvcí a cistší než v sobotu. V záveru jsem mel dohledávku vývratu a zaváhal jsem i na sberku. Presto jsem obsadil 2. místo. V sobotní klasice obsadil 2. místo Pavel V. (H55B) a 3. místo Helena (D60B). Nedelní krátkou trat absolvovali krome me opet Pavel (2. v H55B) a Dana (3. v D50B). Stránky závodu

Jaromír

Pražský žebrícek v Mníšku pod Brdy

Zkušený poradatel VSP usporádal na státní svátek - v pondelí 8. kvetna - závod na klasické trati. Shromaždište bylo v areálu fotbalového hrište v Mníšku pod Brdy. Stavitel vybral místo startu na východním okraji mapy asi 500 m od kostela na Skalce. Východní polovinu mapy tvorí hreben, podél nehož vedou i hlavní cesty, což nebyly zrovna ideální podmínky pro klasiku. Ukázalo se, že obíhání po cestách se vyplácelo. Delší trate zavedly závodníky i do Z cásti mapy, kde byly terény vhodnejší. Dohledávky vetšinou potíže nedelaly. Já jsem bežel H55 a trochu jsem hledal jsem 5. kontrolu. Dost velká prohluben, ale pred ní v mape chybelo rozhraní. Zarazilo me až auto jedoucí po hlavní ceste. Ze spartanu se na bednu tentokrát dostali jen Zdenek, který zvítezil v kat. H65 a Boudicka v tréninkové kategorii T7U (ultimate), na mape bez cest. Dalších 6 spartanu obsadilo pomyslnou velkou bednu. Stránky závodu

Jaromír

Jarní trojúhelník

Prodloužený víkend využili "mloci" z Mariánských Lázní k usporádání 4-etapového závodu Jarní trojúhelník. Zúcastnilo se 12 spartanu. Zahajovalo se dopoledním sprintem v okolí plochodrážního stadionu. Cást kontrol byla prímo na ploše stadionu, další na tribunách, u blízké školy a delší trate vedly i na blízké sídlište. Byla to pekná motanice. Už první krížení trati mi bylo osudné, vynechal jsem 4. kontrolu. Odpoledne jsme se presunuli do Jedlové, kde v rekreacním areálu bylo centrum dalších dvou etap. Bylo dost chladno a obcas prišla prehánka. Krátká trat se bežela na mape Jedlová. Strední cást trati H55 byla v hustnících, kde bylo hodne vetví pod nohama, melioracky i bažinky. S mapou jsem si úplne neporozumel, i podle jiných byla dost nevyrovnaná. Opet jsem bežel z k.3 na k.9, která byla na postupu, dokonce jsem ji orazil a když jsem pak šel na ni z osmicky, tak jsem ji chvilku hledal. V nedeli se bežela konecne klasika na mape Kamenište 3, použita byla patnáctka pro všechny kategorie. Podívali jsme se více do bažin, ale vcelku mi mapa víc sedla. Na poslední, 4. etapu, opet klasiku, jsme se 1. kvetna presunuli asi 30 km na jih do obce Maršovy Chody, kde bylo shromaždište u fotbalového hrište. Trochu foukalo, ale za slunecného pocasí teplota postupne vylezla nad 15 stupnu. Startovalo se v handycapu, ale to se me netýkalo, protože po disknuté 1. etape jsem vypadl z celkového hodnocení. Patnáctková mapa Smrciny 2, asi z 50 procent hustníková, v severní cásti s mnoha pruseky, ale k postupu se aspon cástecne dalo využít nekolika širokých cest. Uprostred byl prevážne skalnatý hrbet, v terénu hodne roztroušených balvanu. Tuto etapu jsem zvládl nejlíp, jen s nekolika nepresnostmi v postupech. Nejlepší spartani byli Dana (2. v D45) a Miloš (2. v H70), na velké bedne byli Jonáš (4. v H10L), Jirka (5. v H55), Nada (5. v D55) a Pavel V. (6. v H45). Za zmínku stojí ješte nedelní posezení s vecerí v restauraci penzionu Holiday. Stránky závodu

Jaromír

Mistroství oblasti na KT

V deštivém sobotním ránu jsme se vydali do Týnce nad Sázavou, kde bylo shromaždište ve sportovním areálu místní školy. Poradatelem byl pražský Ekonom. Beželo se na mape Holý vrch. Trate byly natoceny kolem kopce, který na východní strane spadá prudce k Sázave, kde jsou nejaké skalky, v terénu je vetší množství hlubokých i melcích erozních rýh, které se ruzne vetví a asi 80% lesnaté cásti jsou hustníky. Pro nekoho byla fatální již 1. kontrola. Já tam ztratil také, ale osudná byla pro me 6. kontrola - svetlina, kterou jsem nabíhal 2x neúspešne shora pres hustník a nechal jsem tam 8 minut. Závod vyšel Ládovi, který se svým 3. místem v H55 dostal na bednu. Poradatelum se nepovedlo vycíst mezicasy ze starších typu krabicek , ale vyhlášení prvních trí v každé kategorii (v preborových kategoriích se vyhlašovaly zvlášt trojice Pražské a zvlášt Stredoceské oblasti, tem se udelovaly medaile). Ze spartanu se nejlépe umístili veteráni: V D65 zvítezila Jarka, druhá byla Jarmila, 3. místa obsadili: Dana (D45), Láda (H55) a MIloš N. (H65). Stránky závodu

Jaromír

Závod západoceského žebrícku na klasické trati

Po úspešném porádání našeho závodu v sobotu v Kozmicích se v nedeli malá cást spartanských veteránu rozjela opet do západních Cech, kde v obci Dobríc nedaleko Horní Brízy porádal oddíl KOS Slavia VŠ Plzen závod na klasické trati. Pocasí bylo slunecné a teplomer se odpoledne vyšplhal ke dvacítce. Jen parkovací louky byly po deštích dost rozmácené. Centrum závodu bylo v areálu sportovního centra, kde byla i malá hospudka a ješte stánek s klobásami. Prihlásil jsem se tentokrát do H45, abych si to víc užil. A užil jsem si lesa víc než jsem chtel. Než jsem si uvedomil, že mapa Obríc je patnáctka, už jsem byl v kufru. Nedarilo se mi ani na nekolika dalších kontrolách - nejprve jsem našel k.3 a na k.2 jsem se 300 m vracel. Ctyrku mi pomohl najít Ivo a 7. kontrolu - bocní melkou rýhu v pruhledném lese jsem hledal 9 minut - byla za smrckem V terénu je velké množství erozních rýh - hlubokých i melcích, casto hodne rozvetvených. Jsou tam i rokle a velké prohlubne vzniklé težbou kaolínu. V oblastech rýh jsem mel všechny kontroly krome sberky. Láda mi dal asi 13 minut. Nejlépe zabehl Miloš N. a získal "bramborovou" v pocetnejší konkurenci v H65. Bylo to ale krásné probehnutí v pekném terénu a ve velkém prostoru, kde se nemusely krížit trate. Pražská oblast porádá jen minimum klasik.

Jaromír

2. pražský žebrícek

Závod ve sprintu, vypsaný jako oblastní mistrovství, uporádal klub LOS Melník ve Mšene. Zúcastnilo se jen 7 spartanu (vetšina totiž odjela na závod západoceského žebrícku v obci Krty, kde na mape Krtské skály se bežela klasika). Shromaždište bylo na kopci za mestem, kde je kemp a fotbalový stadion. Start byl mezi zahradami, pak jsme podbehli trat a kolem dalších zahrad vbehli do ulic. Mesto se rozkládá ve svažitém terénu - možná, že nejaká obíhacka údolí by byla výhodnejší, ale žádné záludnosti na trati nebyly. Nejlepšího umístení dosáhl Miloš N. (4. místo v H65). Stránky závodu

Jaromír

1. pražský žebrícek

Konecne skoncila zimní liga a zacaly bežné oblastní žebrícky. První z nich usporádala Pragovka na mape Juliána se shromaždištem v Prední Kopanine. Zúcastnila se vetšina závodících spartanu (zbytek odjel na západoceské žebrícky). Nejlepšího umístení dosáhla Helena, která zvítezila v kategorii D55. Stránky závodu

Západoceské žebrícky

V sobotu se konaly 2 závody, dopoledne sprint a odpoledne krátká trat. Poradatelem byly oddíly JES a KAD. Spolecné shromaždište bylo na koupališti v obci Krásný Dvur nedaleko Podboran. V okolí je anglický park s potuckem a se stromy starými nekolik století, na kopci zámek, kvuli jehož návšteve jsem se na závody prihlásil. Prohlídku (trvala hodinu) jsem stihl mezi dopoledním a odpoledním závodem. Sprint byl na mape v merítku 1 : 4000 a zahrnoval také nekolik kontrol v zámeckém areálu. Krátká trat se bežela na desítce, kde pribyla další cást lesa, místy s jámami, prohlubnemi a údolícky a také dost zarostlá keri. Na stránce závodu je hodne pekných fotek. Nejlepšího umístení jsem dosáhl já (v obou závodech 1. v H65), v príchozích obsadily první 3 místa Romana, Eliška a Jindra. Krátkou trat dále zabehly dobre Jindra (3. v P3) a Dana (5. v D35). Stránky závodu

Jaromír

Skrýše

V sobotu 25. brezna se malá skupina spartanských veteránu, doplnená dvema žáky, zúcastnila již tradicního závodu Skrýše. Tuto akci porádá Aleš Hejna - Olles - s pomocníky. Jedná se o 4 hodinový rogaining ve 2 kategoriích - "kompas" a "GPS". Mapa s kontrolami se zverejnuje den predem, ale bodové hodnoty jednotlivých kontrol až asi pul hodiny pred startem. Shromaždište bylo tentokrát ve Štáhlavicích (približne východne od Starého Plzence), mapa v merítku 1 : 21185 zabírá prostor témer 50 km 2 . Start byl samozrejme hromadný, pocasí slunecné a teplota tak akorát. Bodové ohodnocení bylo 5, 10, 20, 30, 50, 80 a 100 b. Nebylo to sice presne podle vzdálenosti od startu, ale nejbližší kontroly byly 5 bodové a naopak hodnotné 50 bodovky byly daleko a jako zlatý hreb stovková na kopci Kotel, osamocená a daleko v SV rohu mapy. Ze spartanu se pro ni vypravil Ivoš, ale pak nezvládl vcasný návrat a o cást bodu prišel. Já se Zdenkem (ten startoval tradicne v kat. GPS) jsme coby rekonvalescenti po zraneních zvolili méne nárocnou variantu a padesátky a tricítky pri S okraji mapy jsme vypustili. Ukázalo se to jako strategická chyba. Kavky ji neudelaly a nasbíraly bodu víc. Prevléknutí a príprava papírové prukazky (popisy a body) pred startem me dost zdržely, nestacil jsem se tentokrát ani najíst, jen jsem do sebe nalil 1 pivo Lopata - z místního pivovaru. Ukázalo se jako tekutý chléb a banán jsem si dal v lese až skoro po 3 hodinách. I za pomoci horcíku tentokrát žádné krece!

Jaromír

Velká cena Líšné

tradicní závod PZL mel centrum prímo pod hradem Tocník. Pocasí nebylo nic moc a tak nekterí prihlášení vymekli a neprijeli. To ale neplatí u Spartanu, ti prijeli všichni, kterí se prihlásili. Délky tratí byly úžasné, takže A se nebál jen Ivoš. Bécka bežela Evka a my ostatní jsme si dali jen 11 km v C. Zážitku bylo mnoho, Nada odbehla do nedaleké vesnice, kde jí domorodci sdelili, kde se vlastne nachází. Cesty na zelenavce byly na mape hodne nepresné, bylo lepší se držet vrstevnic. Tak to udelal Zdenek a vyplatilo se mu to. Kontrola 6 byla ješte záludnejší a spousta lidí jí nenašla, nebot skalnatý hrbet byl dlouhý a kontrola spadla. A nebyl by to Ivoš, aby se nestalo neco mimorádného. Pri výjezdu z parkovište se totiž musel ukazovat lístek o zaplacení parkovného. Ivoš ho zabordelil a tak nezbylo nic jiného než z parkovište odjet jako agent 007, i když poctive zaplatil. A pak jsme to u nás všechno probrali a dekujeme Tomášovi za krásné zážitky.

Dana

Jarní skály

Tento verejný klasický OB usporádal Sokol Turnov na svém oblíbeném míste u Hradu Kost, s centrem u hotelu Helikar. Úcast spartanu byla vetší než na leckterém pražském oblastáku (26) a také celková úcast byla vysoká - více než 900 úcastníku. I když jsem puvodne nechtel, kvuli problémum se zády jsem šel nejstarší vypsanou kategorii H65, délky 4,3 km. Vetšinu trati jsem absolvoval rychlou chuzí, vybíhal jsem jen menší kopecky. Se dvema chybami jsem se dostal svým casem pres hodinu. Miloš N. me porazil o 20 s a dostal se do první desítky, ale mezi nás se ješte vklínil Karel N. z NPA. Nejlepších výsledku dosáhly Anca (2. v D21C) a Dana 3. v D45). stránky závodu

Jaromír

Praga magica

Další trénink v rámci zimní ligy - již IX. rocník usporádal Jéna za pomoci nekolika dalších pomocníku z VSP, FSP a SCP (Eva). Shromaždište bylo u restaurace SoKool u sokolovny v Riegrových sadech. Když jsem dorazil, cekala me dlouhá fronta u prezentace a ješte druhá ponekud kratší ve fronte na start. Kontroly c. 1 - 15 byly natoceny v Riegrových sadech, další byly rozmísteny na Vinohradech (okolí námestí Jirího z Podebrad, na Žižkove, ve Vrchlického sadech, u Jindrišské ulice a hodne kontrol na Starém Meste - nejvzdálenejší nedaleko Novotného lávky. Nezvolil jsem optimální poradí, po ctrnácti kontrolách v Riegrových sadech jsem vzal nekolik kontrol nad Hlavním nádražím, kde se v ohybu betonové zdi schodište a ve slepé proluce povalovaly i injekcní stríkacky. Vracel jsem se pak zpátky na po moste pro peší pres Husitskou ulici, kde jsem potkal Zdenka, vracejícího se do mapy. Myslel jsem, že se mi podarí se nekde prodrat dolu, ale znamenalo by to skocit nejméne z 2 m zdi a to jsem si se svými zády netroufl. Do mapy jsem se vrátil po novém schodišti u vchodu do tunelu pod Vítkovem, vzal zbývající žižkovské (jedna byla opravdu mezi hovínky) a vinohradské kontroly a pak po Vinohradské jsem se vydal k Muzeu, pak do Vrchlického sadu, kolem ukradené k.40 u Jindrišské, pak jsem se odebral na WC v podchodu na Václaváku (tam nebyla kontrola) a pak na staromestské kontroly. Dlažba je tvrdá, záda bolela pri každém otresu, a taky kvuli pokrocilé dobe jsem trasu z Mústku na Mírák absolvoval metrem. V Riegrových sadech jsem sebral poslední kontrolu c.15 a dokrácel do cíle, kde jsem orazil do cílové krabicky. Zatím to vypadá, že krabicka své tajemství nevydá a poradí nebude možné stanovit. Ale prošel jsem se a poznal prece jen nekolik neznámých koutu, i když zrovna netoužím se tam nekdy vrátit. stránky závodu

Jaromír

LOB - Josefuv Dul - krátká trat

Vzhledem k tomu, že krátká trat byla naplánována na sobotu odpoledne, tak bylo lákavé si LOB jet zase vyzkoušet. Spartani tam byli celkem 4 ( Boudicka tedy pod hlavickou Zdravotníka). Kupodivu se dalo docela dobre zaparkovat, i když pocet závodníku byl zrejme rekordní. Už jízda na start byla nevšední zážitek. Vetšinou z kopce hlubokým snehem. Nevím, ale myslím, že kdyby se nebrzdilo gluteálními cástmi tela, tak by rada závodníku a závodnic vystartovala mnohem dríve než by mela a samozrejme bez mapy. Pred startem jsme my pražandy ocenovaly vytríbenost všech jezdeckých stylu, vcetne bravurních pádu. Jízdou na start i behem závodu se mi zastesklo po lyžích Bigfoot nebo Snowblade. Proste se mi bežky (klasické a skejtové) nezdály ideální do terénu, kde se klickuje v lese mezi smrcky na zledovatelých plotnách a úzkých cestickách. Zážitek to byl ale parádní a ostatním spartanum LOB vrele doporucuji. Poradatelum patrí velký dík za porádný kus práce a také za to, že nám dali mapy, když jsme jeli hned domu.

Dana

Brdy

Do Voznice jsme prijeli v oslabené spartanské sestave. Bylo nás pet. Všichni jsme šli C. Údiv nastal hned po hromadném startu. Volbu pres rybník zvolil jen jediný neznámý odvážlivec ke kterému se pozdeji pridali opatrne ješte další. Když jsme se na dvojce sešli se Sosnou, tak se zeptal zda jsme u 1. kontroly vyšli z mapy, když jsme tedy nešli pres rybník. Mel pravdu, mentalista. Mapa mela slabý tisk a tím to bylo ješte zajímavejší. Celý trénink se myslím dost líbil. Mne vyhovovalo malé množství kontrol (6), délka trati (7 km) i velice príjemné prevýšení.


Dana

PZL - Ded 2017

Po delší pauze, kdy jsem vynechal nekolik tréninku pocítaných do PZL (Mosty 3, Pankrácké výhledy, ...), prišla dlouho ocekávaná sobota, kdy jsme meli vybehnout na kopec Ded (nepochybovali jsme, že delší trate se na vrchol podívají). Sobota byla zatažená, už nekolik dní teplota nad nulou, takže snehová pokrývka se znatelne ztencila. Shromaždište bylo u letního parketu v Zahoranech u Berouna. Merený trénink pripravil Vláda Mezník. Všichni spartané (pri neúcasti Ivoše) zvolili prostrední trat B - délka 9 km, prevýšení neuvedené, ale vydatné, kontrol 16. Merítko mírne revidované mapy Ded 2017 bylo 1 : 13 333. Ražení bylo kombinované - klešte nebo cip, nekde obe možnosti. Na trat jsem vyrazil v již poslepovaných zimních botkách (made in China), které se dobre osvedcily na Kozlovi. Tentokrát bylo sice snehu méne, ale byl mokrý a hodne to klouzalo. Ješte na první kontrolu poblíž vršku nejbližšího kopce to šlo, protože tech asi 20 vrstevnic jsem pomalu vyšel. Dolu ke 2. kontrole to po mokrém listí se zbytky snehu hodne klouzalo, ale brzdil jsem se o stromy. Šel jsem kousek za Jénou Švábem, razil jsem chvíli po nem. Na trojku, která byla zas na kopci, jsem zvolil trochu obíhacku s využitím cesty, abych nemusel tolik terénem. další 4 kontroly byly v mírne zvlneném terénu, kdy jsem mohl bežet - aspon z kopce, s využitím pešin a pruseku. Cestou na k.4 jsem dobehl Evu. Na 8.k. jsem obehl celé údolí a ke kontrole už jsem to mel jen z kopce. Zvláštní shodou náhod se u té jámy sešlo 5 spartanu ze šesti, chybela jen Eva. To už jsem mel boty dost promocené. Na devítku to bylo pres hrbet a sebeh z prudkého svahu, brzdil jsem o stromy, z kterých na me "pršelo". Postup byl trochu zalamovák , a tak mi zmizeli nejen Kavkovi, ale i Miloš. Odbocující pešinka pres další hrbet byla trochu zarubaná, museli jsme s Nadou obejít zarostlou paseku, ale Nada mi do kopce nestacila. Devítka byla na dolním konci rýhy, kde jsem nekoho zahlédl jak už odbíhá (ale nevím kdo to byl). Na k.10 - jeskynku - asi 20 vrstevnic do kopce. Krátká oddychovka po ceste na k. 11, hluboké údolí jsem obíhal na k.12, ale pak to bylo opatrné klouzání dolu pres 15 vrstevnic k vidlici údolícek. Tam jsem znovu dohonil Miloše. Další kontrola byla na nejvyšším bode, ocekávané rozhledne na Dedu - stoupání asi 25 vrstevnic a pak ješte namrzlé schody, šli jsme a potáceli jsme se s Milošem spolecne. Na k.14, která byla opet pres údolí (a pak zpátky na hrbet ke k. 15) už jsem šel sám, protože Miloš usoudil, že "to nedá" a šel rovnou na k.15, k.16 a do cíle. Já jsem ovšem zvolil obrovskou obíhacku po cestách, kterou jsem si ješte prodloužil vcasným neodbocením na križovatce. Dobehl jsem ke k.14 u studánky, ale zjistil jsem, že se mi utrhla a ztratilapromocená (i když podlepená) prukazka. Vracel jsem se pro ni do kopce, naštestí jen asi 60 m. Zbývalo už jen prelézt dalších 20 vrstevnic ke k. 15 a pak už to šlo jen z kopce, i když jsem musel opatrne kvuli uklouznutí. K poslední šestnáctce to bylo skrz kroví, ale pak už jen po ceste a po louce až do cíle, kde cekal cílový a vycítací cip a velká krabice domácích perníku. Vetšina závodníku už odjela, cekali jsme ješte na Evu a Nadu, které taky postupne dorazily. Závod byl za daných podmínek extrémne težký, jakési srovnání s ním by snesl snad jen závod Na Kozla pred x lety, kdy bylo hodne snehu, ale nebyly tak prudké kopce - ovšem s tratí A! Trat A na Dedu, kterou nikdo ze spartanu naštestí nebežel, mela vlastne 2 okruhy (A1, A2), délku 15,5 km (po spojnici), 20 kontrol a brutální prevýšení. Uznání zaslouží všichni kdo dobehl. A jak jsme se dovedeli posléze, kvuli incidentu ve sporu o využití prý soukromého parkovište byl pozdejší odjezd výhodný. Spartani nejeli ovšem hned domu, ale ke Kavkum, kde už cekaly ruzné dobroty i nápoje.
stránky závodu

Jaromír

PZL - Opet na Kozla

Dan Šafka z oddílu Kamenice usporádal další tréninkový závod PZL, již 9. rocník "Opet na Kozla", tradicne ve Velkých Popovicích. Netradicní bylo shromaždište - tentokrát ne ve školních šatnách telocvicny, ale v restauraci Kozlovka. A bylo to rozhodne lepší! Podotýkám, že ráno byl mráz asi -10. Hromadný start borcu na trat A (16,5 km s 500 m prevýšením na starých mapách - Kozlech 1977, 1980 v menším merítku, vrstevnice skoro necitelné a ješte s posunutým tiskem v kombinaci s novejší mapou Bartošky) byl už v 10 hodin. Ten nestihli závodníci, kterí prijeli verejnou dopravou a nekterí startovali "na krabicku" ze dvorku hospody, stejne jako závodníci dalších tratí B (9 km), C (6km), D (4 km), L (2,1 km). Ti beželi na mape Tejcek a/nebo Bartošky. V terénu bylo asi 10 cm snehu, a tak jsem jako obuv zvolil starší zimní cínské, které kryly kotníky a které se už osvedcily v letech bohatých na sníh. Trochu jsem je vecer vyspravil. Po celý závod jsem tak mel chodidla skoro jako ve vate. Bežel jsem trat B (23 kontrol) s papírovou prukazkou, popisy nebyly. S dohledávkami jsem problém nemel, s výjimkou k.17, která nebyla zavedena a hlavne s k.23 ve skalnatém terénu, kterou jsem tesne minul (byla v sedle u pešinky mezi skalami). Tady by se popis hodil, nechal jsem tam možná 10 minut a objevil jsem ji, když jsem šel po stopách zpátky. Na k.8 jsem dobehl Nadu s Evou, videl jsem je ješte bežet na k. 10. Na k.12 jsem bežel po ceste, vedoucí po V-okraji mapy kolem lovcu s oranžovými celenkami cekajících na divoká prasata, za chvíli zapráskalo pár výstrelu - ale to jsem byl už zase v lese o pul kilometru dál. Do cíle na dvorku jsem dorazil po kluzkých dlaždicích asi za 135 minut, skoro soucasne s Kavcaty, kterí startovali dost dlouho po me. Miloš s Bohoušem Hamácku (Bohouš je "skorospartan", který už nekolikrát zachránil spartany pri zdravotních problémech), kterí beželi C už byli zpátky a objednali si bramboráky. Nabídka jídel byla slušná, byly i 2 polévky, dal jsem i rízek. Nada s Evou dorazily brzy, ale cekal jsem dost dlouho na Ivoše, který bežel A a pri ceste se ani nemohl napít, protože mu zamrzl nápoj v hadicce jeho napajedla. Ješte za Ivošem dorazila Magda Horová a nakonec i Martin Žácek. Dan vyhlásil a drobnými cenami odmenil první 3 závodníky jednotlivých tratí. Vyhlásil i Miloše jakožto jediného z úcastníku, který se zúcastnil všech devíti rocníku. Výsledky a nejaké fotky od poradatele by se mely casem objevit tady

Jaromír

PF 2017

Tour de Vypich

Další trénink usporádal Mrazák za pomoci dalších jicínáku a Kotlíku - Tour de Vypich - jako další díl seriálu Tour de Prague. Venkovní shromaždište bylo na detském dopravním hrišti na Vypichu, kde byla vytápená šatna i WC. Byly postaveny 4 trate od 6 do 16 km délky. Bežel jsem bécka (13 km s docela slušným prevýšením). Start byl ve vlnách po 3 minutách a prvních 6 kontrol v obore Hvezda bylo s volným poradím. Pak jsme prebehli Karlovarskou a vbehli jsme do mnou zmapované ho terénu v Repích, nad Motolem a probehli jsme prostorem mapy Podbelohorská rokle do Motola. Probehli jsme kolem rybníku, ulicí Zahradníckovou a vyšli na první z kopcu (Poštovka). Tady už to céckari otocili na sever a pak už smerovali k cíli, bécka i ácka sebehla dolu, pak ulicí Pod Kotlárkou a opet nahoru na Skalku. Opet dolu a parkem kolem tenisových kurtu na Klamovce, kontrola c. 18 na konci bývalého lomu byla pro bécka nejvzdálenejší kontrolou. Ácka si zabehla ješte do Petrínských sadu. Zpátky jsme se vraceli kolem polikliniky Pod Marjánkou, po lávce pres frekventovanou Patockovu a kolem Brevnovského kláštera a plochodrážního stadionu Na Markéte do cíle na dopravním hrišti. Peknému probehnutí s obcasnými výhledy svedcilo i slunecné pocasí s teplotou až kolem 10 stupnu. V ácku, které melo asi vetší prevýšení než bylo minulý víkend 500 m Na Zmrzlé bábe, startoval ze spartanu jen Ivo a skoncil na chvostu. V béckách byl ze 2 spartanu lepší 23. Danny, v nejpocetnejším cécku dobehl na výborném 2. míste Ríša. Naší nejlepší ženou byla 30. Helena (C). V décku dobehl na pekném 4. míste Radim.
stránky závodu

Jaromír

Pražská zimní liga pokracuje - Malé Prílepy

Tento trénink porádali Kavky ve spolupráci se Zdenkem. který zpracoval prihlášky. Ješte duležitejší byla spolupráce s místním sborem dobrovolných hasicu, kterí opet poskytli zázemí ve své "Fortovne" a postarali se o rozmanité obcerstvení. Také byl dodržen (pred "Mikulášem") certovský název - tentokrát "Certovy hrby". Terén byl tedy hrbatý dost. Taky rozhodcí na kontrole c.41 byl certovskej. Byly postaveny 4 klasické OB trate (oznacené A - D, v délkách od 3,7 do 11,7 km ) na nové mape "Na zmrzlé bábe" kterou behem roku Kavkovi vytvorili. Byla dost generalizovaná, ale na klasiku to stacilo. Spartané se nejprve hlásili ve vetším poctu na nejdelší trat A (jen 11,7 km), ale po zverejnení prevýšení 500 m se cást prehlásila do bécek (prevýšení "jen" 370 m. Já jsem v ácku (spolu s Ivošem a Nadou) zustal. V noci pred závodem byl mráz a behem závodu teplota se nad nulu dostala jen na slunci - bylo skoro jasno. Startovat se zacalo už pred 11 h, první kilometr vedl pres zmrzlé louky - po nerovnostech se špatne beželo. V A i B bylo na pocátku nekolik farstovaných kontrol. Já jsem udelal zpocátku nekolik chyb - dohledávka vývratu, nucené proplížení skrz pás 3. hustníku, neobehnutí hlubokého údolí, a tak byl Jéna Šváb stále kousek prede mnou. Po další tríminutové chybe na 9. k. mi dokonce zmizel, ale na 10.k. jsem se sebehl s Honzou Píchalem, který byl trošku rychlejší v terénu, ale na cestách jsem mu utíkal. Obíhalo se dost, treba 9-10, 10-11, 13-14, 18-19. Práve z vršku nad 19. k. byl pekný výhled k jihu, a pak taky od predposlední k.22. V Libecove, kam dobehli závodníci trí delších tratí, byla dokonce obcerstvovacka (jak stanice, tak žena) s teplým cajem, kousky cokolády aj. Závodu se zúcastnilo i nekolik hasicu/hasicek a možná i nekolik jiných lidí z obce. Po obcerstvení a pookrání po závode, když už vetšina závodníku odjela domu, se hned ve Fortovne zkontrolovaly papírové prukazky (ale startovalo a cílovalo se na krabicku - kdo mel cip). Cást spartanu také odjela domu, zbytek se presunul na chvíli do domecku ke Kavkum. Tím moje reportáž koncí, protože já taky odjel domu drív. Na stránce závodu najdete krome výsledku i odkaz na fotky.

Jaromír

Zacíná PZL

Tak se nám opet rozjely tréninky v podobe závodu pražské zimní ligy. Prvním závodem byl Trénink na Kozla, s centrem tentokráte v Pyšelích nedaleko námestí. Nad drevenými vraty nápis "restaurace U Dobrotu", prošlo se prujezdem na dláždený dvur, kde byla prezentace a za dalšími vraty - zrejme do bývalé stodoly - nevytápený sál se sedadly, nekolika stoly a stolním fotbalem. A prímo z prujezdu na jedné strane hospoda, na druhé pizzerie. Nabídka dostatecná vcetne dvou druhu polévek. Ale to až po závode. Dan Šafka pripravil 5 tratí s odstupnovanými délkami od 14,5 km s 500 m prevýšením (A) až po detskou trat L 2,5 km. Použitá mapa - Kozel II z roku 1981, ale "dvacítka", mapari Richard Král (kdo ho pamatuje?) a Pepa Boruvka. Trat A vedla zcásti po ješte starší mape (1977). Pro jednotlivé trate byla mapa nazvetšovaná do patnáctky, prípadne desítky. Já jsem bežel bécko - 9,8 km s 350 m prevýšením. Tentokrát jsem se hodinu pred startem dostatecne najedl, nejaký ionták jsem mel s sebou v opasku, a tak jsem se silami vydržel až do cíle. Ten byl samoobslužný - na krabicku. Bylo dobré, že se ze startu sbíhalo z kopce, i když trochu kamenitou cestou. Porosty se za 34 let samozrejme dost zmenily, ale vetšina cest a samozrejme vrstevnice - ovšem z dvacítky mapy dost hrubé i nepresné - zustaly. Jedine potok se objevoval pomerne necekane, protože velmi tmavou modrou jsem v mape nerozeznal od cesty nebo hranice lesa. Témer všechny kontroly byly v hlubokých rýhách, ostatne melké v mape nebyly. Na postupech se dalo využít cest, problémy s dohledávkou jsem nemel v výjimkou jedné kontroly na rýze, kde se mi do cesty postavila zarostlá, ostružinami prorostlá paseka. Ostatní spartané dopadli vetšinou hur: Miloš, startující v cécku, dobehl s privázanou podrážkou a Zdenek (B) se dokonce zranil a nedokoncil. Pocasí bylo podmracené, ale nemrzlo ani nefoukalo. Bylo to pekné probehnutí. Mužeme se tešit na lednový trénink "Opet na Kozla" , který se pobeží z Velkých Popovic.
stránky závodu

Jaromír

Orienták do malých obcí

Orienták do malých obcí! Zacít s orientákem ve meste je brnkacka. Ale ne každý má to štestí, že zacíná ve Hvezde nebo v Krcáku. V úplne malých obcích se zacíná tvrde. Tzv. Piagetovou metodou. Od složitého k jednoduchému. Od piktogramu ke slovním popisum. Od bahna, vysoké trávy, ostružin, potok až po pešinku. Ve vesnicce, která má 250 obyvatel jsme postavili v sobotu pro místní decka závod. Pres pocátecní obavy je to zacalo bavit víc než u pocítace nebo televize i když nebylo zrovna ažuro. Nikdo se nezatoulal ani neztratil. A moc nás potešilo, že v nedeli jsme potkávali malé závodníky, jak vzali své rodice nebo další známé a ješte si závudek s mapou nadšene jednou prošli.
Pár fotek

Dana

krátká trat kolem Kanku

Hradecký klub SHK usporádal krátkou trat pro Východoceskou oblast a Vysocinu, ale zúcastnilo se také hodne pražských i stredoceských závodníku, dohromady více než 1200. Shromaždište bylo v obci Kank u Kutné Hory na fotbalovém hrišti. Pocasí bylo nevlídné - zataženo, foukalo a obcas spadlo pár kapek, teplota kolem 8 stupnu. Vetší fronty než na prezentaci byly na teplé i sladké obcerstvení. Trate vedly pres a kolem kopce Kank, kde bylo hodne jemných terénních tvaru, predevším jam a prohlubní po težbe. Vetšinu plochy zabíraly první hustníky, ale byla i spousta cest a pešinek. Delší trate dostaly v obalu 2 stejné mapy, na nichž byla trat rozkreslena, takže odpadlo obvyklé luštení, které císlo patrí ke kterému kolecku. Posledních nekolik set metru trati vedlo obcí, prebíhání hlavní silnice bylo jišteno poradateli. Cíl byl vedle hrište, a tak asi všichni hned vycetli. K autum to bylo nekdy i dost daleko - k našemu kilometr, a tak celá posádka Ládova auta už k výsledkum nešla. A s vetšinou spartanu jsem se ani nepotkal. Asi byl špatne naprogramován cas jedné krabicky, protože na výcetce jsem mel cas mezi 10. a 11. kontrolou pres 60 minut a na dalším úseku pak záporný cas. Výsledné casy byly ale správne. Po animaci zakreslených postupu se na jedenácté kontrole barevná kolecka závodníku velmi pomalu sebehla a pak zmizela. Z patnácti zúcastnených spartanu zazáril ve velké konkurenci David (1. v H10C). Na velkou bednu se dostali ješte Helena (5. v D55C) a Pavel V. (4. v H45C).
Výsledky

Jaromír

HROB 2016 (Klíny v Krušných horách)

Oficiální sezona byla tradicne zakoncena MCR v horském orientacním behu. Nove byly vyhlášeny kategorie 20, ale závod dokoncilo jen 5 týmu v každé z nich. Naopak ve veteránských kategoriích se rok po roku pocty závodníku zvyšují a konkurence je silná.
V sobotu se odstartovalo pekne postaveným free order (pro kategorii HD40 cca 7 km) , který skoncil klasickou obcerstvovackou. Tady se otocila mapa a závodníky cekalo 5 kontrol v pevném poradí. Pocasí moc neprálo, bylo videt na 100m a na akrálech mrzla krev. U težších dohledávek se hledalo v rojnicích a kolektivní práce se rozhodne vyplatila.
V nedeli se startovalo (po ztráte více než 60 minut na víteze) hromadne. Depresivní byla jízda autobusem z centra (z cíle) na start, prevýšení bylo takové, že tem citlivejším praskaly ušní bubínky. Pozitivní bylo, že jsme z hor konecne neco videli a bylo tepleji. Odstartovalo se do výsypky. Beželo se po úzkých pešinkách, které vybehali ti lepší a rychlejší. V žížale z lidí jsme dobehli k teplému cajícku a pak se lezlo do hor. Tady se davy rozprskly hned. Na první kontrole jsme našli necí cip. Šlo do tuhého. Vrstevnice byly po 10m a zjistili jsme (pozde), že je lepší ty nahuštené hnedé cárky vzít kolmo, než je obíhat. Milé prekvapení byla jedna obcerstvovacka navíc....Velký dík patrí poradatelum, kterí všechno v tak krátkém case skvele zvládli.
Výsledky

Dana

Poslední pražské žebrícky 2016

Letošní oblastní sezóna skoncila dost brzo – minulý víkend usporádala Kamenice poslední 2 závody pražské oblasti. Shromaždište I mapy byly na 2 ruzných místech. V sobotu na Hájetínské louce mezi Nechánicemi a Radlíkem se bežela klasická trat na mape Lib(p)ovka 1 : 10 000. Na louce byly postaveny stany a stánky s širším sortimentem obcerstvení a poradatelé nezapomneli ani na “školku”. Pocasí bylo polojasné s teplotou kolem 10 stupnu, ale ke konci závodu se zatáhlo a zacalo pršet – což jsem jakožto startující po pul druhé odnesl . Mapa I trate se vetšinou líbily. Byly tam delší postupy s nekolika volbami, a to casto I mimo cesty, teprve v rychlém záveru bylo nekolik jednoduchých krátkých postupu. Terén byl mírne zvlnený až kopcovitý, misty zarostlý I zarostlé paseky, s terénními tvary a s nekolika skalkami. Celková úcast byla rekordní – vice než 950 úcastníku. Nejlepších výsledku ze spartanu dosáhli: Silva (D35L) 2. místo, 3. místa obsadili Pavel V.(H45L) a Dana (D45L), na velkou bednu se ješte vešli Miloš N. (H65) 4. místem, Fujda (H21L) 5. místem a 5. byl I Radim (H12), tentokrát lepší než David.
Nedelní závod byl v Ládví a bežela se krátká trat na mape Valnovka. Tam jsem nebyl, vím jen, že bylo trošku chladnejší pošmourné pocasí. Závodníku bylo asi o stovku méne než v sobotu. Nejlepších umístení dosáhli: 2. místo Pavel V. (H45), 3. místa obsadili David (H10), Miloš N. (H65) a Jonáš (HDR). Na pomyslné velké bedne stanuli: 4. Dana (D45), 4. Radim (H12), 6. Nada (D55) a 6. Ríša (H21K).
Na stránce závodu najdete krome výsledku I fotografie a OB postupy. V tom mém je špatne zakreslen odbeh od k.3, odbehl jsem správným smerem!
Výsledky

Jaromír

Vodnanský kapr

Poradatelé ze Sokola Pražák ve spolupráci s dalšími oddíly usporádali již 42. rocník tohoto 2- etapového závodu. Pro mne a také pro Jarmilu to byl teprve 2. rocník. Centrum závodu bylo v areálu koupalište v Bavorove, asi 10 km od Vodnan. Bylo pekné pocasí, i když už chladnejší ríjnové, jen ráno bylo zataženo nízkou oblacností s mlhami. Použité mapy byly Haniperk - jih a Haniperk - sever, desítky. První etapa byla vypsaná jako klasická trat, ale byl to spíš prodloužený middle: H45 mela 20 kontrol a délku jen 6,5 km, možností volby postupu minimum. Terén byl kopcovitý, místy s hustníky a s ostružinami, zarostlými pasekami, semtam balvan nebo skupina balvanu, nízký hlinitý sráz, malé terénní tvary. Široké cesty byly vetšinou traverzovky okolo kopcu. Terén byl vetšinou prubežný, ale naše 14. kontrola byla v dost neprehledném hustníku s ostružinami, kde jsme s Ládou nechali po 5 minutách. Já jsem startoval brzy a mel jsem ješte prohozené kódy 6. a 7. kontroly. Zmátlo me to a nechal jsem tam dalších 5 minut - pak poradatelé kontroly prohodili na správná místa. Možnost obcerstvení byla jednak v restauraci prímo v areálu, jednak u okénka. Koláce, koblihy, polévky, nekolik jídel a pizza, oblož ené chlebícky - to vše si mohli závodníci dát. Nedelní 2. etapa byla zkrácená klasika a tentokrát postavená dobre - méne kontrol a nekolik delších postupu. Nekteré kontroly byly však videt na 100 m. Do 2. etapy se startovalo v handycapech podle casu dosažených v 1. etape. Nocleh ze soboty na nedeli mela cást spartanu na postelích v Domove mládeže ve Vodnanech a podarilo se nám vecpat se do rezervované hospody (té samé co loni, byli jsme velmi spokojeni). Pokud jde o výsledky závodu, ze spartanu byli na bedne 4: David vyhrál v H10, když postoupil dokonce až ze 7. místa(!), ale bylo to delené 1. místo a oba dostali svého kapra! Pavel V. byl 2. v H45, stejne jako Jarmila v D65. Jonáš bežel HDR a byl 3. Nekterí spartané beželi jen jednu etapu, a tak do celkového poradí nezasáhli. Vyhlašování probehlo venku a ceny závodníkum predával starosta obce, kapry prinášel Petr Baldrian (PGP). Na stránce závodu najdete krome výsledku i fotky (alba z posledních nekolika rocníku). Na letošní je hned na 1. fotce Jarmila. Na lonském videu c. 2 je taky.
Výsledky

Jaromír

Poslední letošní mistrovství - MCR na klasické trati, MCR štafet a klubu

První ríjnový víkend usporádal náš nejpocetnejší oddíl z Pardubic Mistrovství CR na klasické trati. Již zažitý systém kvalifikace a finále ve dvou dnech probehl ponekud prekvapive na Vysocine, v oblasti Ždárských vrchu. Centrum bylo na louce za obcí Pustá Rybná. Pocasí bylo príjemné, v nedeli trochu chladnejší a spadlo i pár kapek. Terén byl kopcovitý se strední sítí cest, bílý les byl vetšinou vysocinský, s prvky ztežujícími beh. Sobotní kvalifikace byla pro starší veterány možná až príliš jednoduchá a o postupu (prvních 50% do finále A) rozhodovala hlavne rychlost behu, i když nekteré kontroly v hustnících a v neprehledném terénu vyžadovaly presnou dohledávku. V nedelním finále H65A se mi líbila stavba tratí více, ale nejlepší postupy vedly prevážne po dobrých cestách. V této kategorii svým souperum jako vždy unikl Olda Prinda, na 7 km trati mel v cíli náskok ca 8 minut. Za ním byla dost tlacenice - do následujících 2,5 minuty se vešlo 8 závodníku. Mohlo me tešit že za Petrem Uhrem jsem zaostal pouhé 2 minuty, ale vypovídá to i o jednoduchosti trate. Ale bedna byla opet velmi blízko. Doporucuji pustit si animaci na O-postupech v ORISu. Dobre vybrané shromaždište, organizace závodu i catering byly za jedna. V sobotu vecer v ubytovne Poslední míle oslavili starší spartanští veteráni dodatecne Jarmilino kulaté výrocí. Do finále A se dostala asi polovina spartanu. Na bednu se dostali jen nejstarší veteráni Miloš S. (3. v H80) a Jarmila (3. v D70). Dále se umístili: Dana (7. v D55A), Helena (6. v D60A), Fujda (12. v H40A), Pavel V. (19. v H50A), Jaromír (9. v H65A), Miloš N. (9. v H70).
Výsledky

O víkendu 8. - 9. ríjna, již za velmi chladného a v sobotu i deštivého pocasí probehla Mistrovství a veteraniáda štafet a Mistrovství klubu a oblastních výberu žactva. Poradatelem byl zkušený oddíl Jiskra Nový Bor. Pekné centrum s prehlednou "arénou" a v zázemí velký jídelní stan a vojenské teplé sprchy, bylo na louce za obcí Dolní Prysk u Kamenického Šenova. Terén byl kopcovatý s pískovcovými skalami v prevážne v prubežném lese. Jako prevážne starší veteráni jsme vytvorili soupisku 9 + 6, což by umožnilo postavit jednak 3 štafety veteránu a 2 štafety veteránek a v nedeli postavit 3 družstva. Podarilo se nám sehnat náhradníka za Ládu, který se v nedeli nemohl zúcastnit a nakonec v nedeli nahradit nachcípaného Oldu Honzou Fujáckem, kterého jsme získali z rozpadlého nekompletního družstva mladších veteránu. Mladší veteráni pocítali s 1 štafetou D105 a 2 štafetami H105. Po zdravotním výpadku Danyho zustala 1 štafeta nekompletní a nezúcastnila se. Štafety starších veteránu jsem zkombinoval já a po prijetí požadavku jednotlivých úcastníku jsme postavili 1 štafetu H180, 2 štafety H165 a po jedné štafete D180 a H165. Letošní úcast byla rekordní, treba v H180 startovalo 23 štafet. Nejlépe zabehly nejmladší veteránky D105 - ve složení Januš-Silva-Bobina obsadily 4. místo. Slušne dopadla H180 ve složení Miloš N.- Zdenek - Ivo byla 8. z 22 klasifikovaných. D180 tentokrát dobehla až pátá, poslední. H105 skoncila ve 2. polovine. Já jsem rozbíhal H165 a po vynechání kontroly jsem to bohužel diskl (spolubežci ve štafete byli Pavel J. a Tomáš P.) Druhá štafeta H165 nedopadla líp. 8 veteránu ubytovaných v chate "Bábinka" zašlo na veceri do restaurace U Slunce v Ceské Kamenici, kde jsme meli rezervovaný stul. Jídla byla chutná, ale príjemnou atmosféru narušilo nekolik kuráku a hlasitá hudba jiné spolecnosti, která slavila necí narozeniny. Náladu jsme si spravili posezením pri vínku ve spolecenské místnosti v Bábince.
Sestavit nedelní družstva, bežící v sestave 3HV a 2DV je vetší hlavolam, protože snaha je dostat se pokud možno do starší kategorie a nekdy na to není dost starších závodníku. Je to o to složitejší, že nekterí spartané se slušnou výkonností se odmítají štafet zúcastnit. Spartanští mladší veteráni se omylem prihlásili do DH225, a tak beželi mimo soutež, ovšem pouze 1 družstvo. Druhé družstvo, puvodne ambicioznejší, se rozpadlo, cástecne ze zdravotních duvodu, jak jsem již psal výše. Spartani tak postavili 2 družstva DH225 (z toho 1 m.s.) a 2 družstva DH300. Nejpocetnejší byla úcast družstev DH225 - 67 štafet! A jak jsme dopadli: 1. štafeta DH300 skoncila po chybách a kufrech na 10. míste, 2. štafeta na 14. míste. Družstvo DH225 sice na 1. úseku dobre rozbehl Honza Fujda (na 8. míste), ale nakonec skoncila jako 47. z 67 družstev.
Líbilo se mi, že poradatelé odebírali mapy od závodníkum až po probehnutí cílem a prubežne je ukládali do oddílových igelitek. Nedošlo tak k "hrabárne" jako loni na Morave, kdy byly mapy jen serazeny podle císel k volnému rozebrání. Nelíbilo se mi, že ani v mixech nebyly vakanty, a tak byla omezena výmena clenu štafety, aby nemusela bežet mimo soutež.
Výsledky

Jaromír

Poslední zárijový víkend

V sobotu usporádal oddíl USK Praha krátkou trat jako podzimní pražský žebrícek. Pocasí bylo pekné, shromaždište - areál lodenice USK v Malé Chuchli - také, slunecné pocasí s teplotou okolo 20 stupnu. Na start to bylo do kopce, ale kdo prišel trošku drív, mohl si prohlédnout tamní malou ZOO, kde byla ve výbezích vysoká zver i prasata, ve velkých klecích a voliérách ruzná menší zvírata a ptáci. Mapa Klobouk v desítce od Petra Uhra. Bežel jsem H45, která merila 4,2 km. První 4 kontroly byly v rovinatejší cásti, následovaly 2 kontroly v prudkých svazích, další byla pod srázem. Po další rovinatejší cásti nekolik kontrol ve svazích a na poslední kontrolu , která byla v hlubokém údolí, sebeh prudkým svahem pres 11 vrstevnic. Stánek s VŠ obcerstvením a toceným pivem také fungoval, skoro se nechtelo domu, autobusy na Smíchov jely každou chvíli. Úcast spartanu byla menší než obvykle, nekterí absolvovali závody v jiných oblastech (ZC, JE, VY). Nejlepších výsledku dosáhly spartanky Jarka (3. v D55) a Jarmila (2. v D65)
Výsledky

V nedeli, rovnež za pekného pocasí, usporádal slánský oddíl závod na klasické trati na mape Ostrov 2016. Shromaždište bylo v obci Mšec nedaleko Slaného. Návšteva byla vetší než v sobotu - asi 650 závodníku, také spartanu bylo víc. Start byl na obvyklém míste na kraji lesa, ale detské kategorie a nábory se vyhnuly nepravidelným náletovým hustníkum, do kterých se ostatní naopak vydali. Stred mapy je úplná rovina, ale od západní do SV cásti se táhne pomerne prudký svah s terénními detaily - údolícky a kupkami. Jiné, rozdvojené hluboké údolí je ve V cásti mapy blízko silnice. Stavitel postavil trate na klasiku jak má být: Málo kontrol, nekolik delších úseku s volbou postupu. Trat H45L byla totožná s H21K, kterou bežel Ríša, tak jsme si mohli porovnat postupy. Nekde jsem mel asi víc obíhat. Hned na 2.k. jsem se zamotal v hustnících a trochu jsem zakufroval, další rozdíly nebyly tak velké. Mapa byla patnáctka, a tak to ubíhalo pomaleji. Nejlepší spartani byli: Pavel V. (2. v H45L) a Dana (3. v D55), Miloš N. v H65 byl bramborový.
Výsledky

Jaromír

Podzimní ácka u Hrabetic

U Hrabetic v Jizerských horách usporádal oddíl z blízkého Jablonce 2 závody žebrícku A i žebrícku B, z nichž ten sobotní se zapocítával do svetového rankingu WRE. Bylo vybráno velmi pekné shromaždište u detských lyžarských vleku pod Severákem, v blízkosti chaty Arnika. Dobehový koridor se vlnil na lyžarském svahu, prodejní kiosky byly podél asfaltky vedoucí k chate a rozhledne Slovanka. Terén kolem vleku dobre znám, ale pouze v zasneženém stavu - mnohokrát jsem tudy jel na bežkách z Jindrichova pres Horní Maxov ke kaplicce a dál nahoru na trate Jizerské padesátky.
V sobotu se bežela klasika na mape Slovanka Grrrr (desítka) pro veterány od 40 let nebo na mape 1 : 15000 pro "21" a "35" a byla to klasika velmi nárocná, i vzhledem k velmi teplému pocasí. V terénu bylo velké množství rozptýlených i nahloucených balvanu ruzné velikosti a v "bílém" lese ztežovalo beh vysoké boruvcí. A protože elita i ácka mely "pekné" délky a prevýšení pres 600 m, casy vítezu se blížily 2 hodinám. Ze spartanu bežel H21A Honza Fujácek za 155 minut. H21B nebyly o moc kratší a nejlepší spartan byl Vrabcák za 133'. Starší veteráni meli trate primerenejší, s nekolika delšími postupy, ale nekteré kategorie (také H65B) mely také jako optimální volbu asi 600 m postup po silnici. Já jsem si ne zcela optimálne prošel delší postup 2 - 3: nakonec pomerne rovne (pokud to lze v tomto terénu ríct), ale trošku pres údolí. K tomu ješte jedna dohledávka, který že je ten správný balvan. Silnicní beh jsem zvolil ješte na predsberku - než se trmácet boruvcím a bažinou. Ze spartanu se nejlépe umístili: D60B: 2. Helena, D55B: 3. Dana, D21C: 4. Anca, H35B: 6. Dubec, H70B: 5.Miloš N., H80B: 2. Miloš S.
V nedeli se bežela krátká trat na mape Slovanka Hrrrr (1 : 10 000) se startem blízko Slovanky a s tratemi natocenými nejprve v balvanitých stráních kolem Slovanky a v záveru v lese s méne kameny, ale o to více s boruvcím a s bažinkami. V záveru se prebíhal nebo cástecne obíhal kopec nad sberkou a stejným koridorem se pádilo s kopce do cíle. Nejlepší ze spartanu byli tentokrát 1. Anca (D21C), 2. Miloš N. (H70B) a Miloš S. (H80B) a 6. Jaromír (H65B). Dobre se umístil také Radim (8. v H12C).
Závodu se zúcastnil na tento typ závodu rekordní pocet více než 1700 závodníku, rekordní byl i pocet 34 prihlášených spartanu. Krome stánku s outdoorovým a orientáckým sortimentem bylo poradatelské i neporadatelské obcerstvení u bufetu a stánku Vratislavické pivo, kde poradatelé krome tradicních kolácu a ruzných "buchet" nabízeli treba sekanou nebo kurecí rízek.
Výsledky

Jaromír

Letní závody

V lonském horkém léte jsem byl sužován chorobami a musel jsem oželet O-ringen i WMOC ve Švédsku. Letos jsem si to chtel vynahradit, a tak jsem se prihlásil pro zmenu na Karst Cup na Slovensku u Rožnavy a na WMOC (MS veteránu) v Estonsku.

Pripojil jsem se k zájezdu bežcu z Vysociny, který porádal Aleš Petrácek "od nedele do nedele" - od 17. do 24. 7. Odjíždeli jsme v nedeli ráno autobusem (já pristoupil v Jihlave), vecer prijeli na místo ubytování - v Obchodní škole v Rožnave, v jednom vchodu paneláku, který byl upraven jako ubytovna. Zajímavé bylo, že vedle vjezdu do objektu byla pohrební služba s patricným nápisem, protože za sousední zdí byl hrbitov. Meli jsme zaplacenou polopenzi - na snídane a vecere jsme chodili do školní jídelny, porce byly dost velké, vecere s polévkou.

4-etapové závody zacínaly až ve ctvrtek, my jsme meli naplánované tréninky a trochu turistiky. Šli jsme z Úhorianského sedla pres Skalisko do Rožnavy. Cestou jsme se "pásli" na boruvkách. Navšívili jsme i kaštiel Betliar, jeskyni Domicu a koupalište nedaleko madarských hranic. Pocasí nám prálo - i když nekteré vecery spadlo pár kapek.

Ve ctvrtek se bežela 1. etapa na Silické planine, krátká trat. Zúcastnili se i další spartané - Miloš a Eva. Behalo se v závrtovém terénu, z vetší cásti v polootevreném nebo otevreném terénu. Preskakoval jsem dlouhý žlab - napajedlo pro dobytek. 2. etapa byla klasika. Podarilo se mi výrazne zvítezit (a vyneslo mi to i 1. místo v souctu obou etap. když jsem realizoval nejdelší postup prevážne po cestách. V obou techto etapách byl cíl mimo shromaždište. Další 2 etapy se bežely v lesním terénu Plešivecké planiny a cíl byl na shromaždišti. Ve 3. etape jsem po dobrém zacátku vbehl do kufru v jiném závrtu a v celkovém hodnocení jsem klesl na 2. místo. Do 4. etapy, která se bežela hendycapove, jsem vybíhal se ztrátou 3 minuty. Madara jsem sice dobehl hned po prvním dlouhém postupu, ale vlastní chybou se mi ho podarilo setrást až 2 kontroly pred cílem. Zvítezil jsem, ale ve slabší konkurenci - v ceských béckách bych byl sotva v první desítce. Miloš startoval vM70, kde obsadil 3. místo.

Na zájezd na WMOC, tedy MS veteránu s centrem v Tallinnu jsme se prihlásili já, Zdenek a Nada. Také tento zájezd, porádaný spolecností Haná Orienteering, zacínal na Morave. Sraz v Olomouci byl v pátek 5. srpna v 8 ráno, což znamenalo bud nocleh ze ctvrtka na pátek (nevyužili jsme), nebo vstávání za tmy a odjezd v 5:24 z Hlaváku. Cesta pres Polsko do Kaunasu v Litve, kde jsme meli zajišten nocleh v hotelu Via Baltika, byla úmorná, i když autobus byl klimatizován. Zastávky jen každé 4 hodiny, obcas pojíždení v kolone, trasa podél nove budované dálnice.... K hotelu jsme dorazili až kolem 23. hodiny, což už byla pulnoc místního casu. Druhý den (v sobotu) nám zbýval kratší úsek trasy a do Tallinnu jsme dorazili po pul páté odpoledne. Stacili jsme se ubytovat a prevlíct a pak jsme jeli na slavnostní zahájení a prezentaci v centru závodu. Ubytování jsme meli ve škole, kde jsme zabrali 2. patro. Poblíž školy vedly trasy dvou tramvajových linek, které projíždely centrem mesta, a tak na sprinty jsme nepotrebovali náš autobus. Od Haná Orienteering jsme vyfasovali pekné vesticky.

V nedeli byla na poradu kvalifikace sprintu. Shromaždište bylo na stadionu, ale kontroly byly v nádherném parku Kadriorg. Trate byly velmi lehké, bez záludností, a tak rozhodovala hlavne rychlost. V mojí kategorii M65 nás bylo asi 400, muselo být 5 rozbehu po 80 a do finále A postupovalo z každého z nich jen prvních 16 závodníku. Ze závodníku z CR se do M65A kvalifikoval jen Prinda, já se dostal do bécka. Po obede jsem si znovu prošel celý park. Objevil jsem mj. domek, kde prebýval car Petr I, muzeum moderního umení a japonskou zahradu s ozdobnými keri, jezírky, mostky a balvany. Finále sprintu se beželo v pondelí ve starém meste. Start jsme meli pod mestskými hradbami, od M70 výše startovali nad hradbami a kontroly byly v parcích a zahradách, podchodech a pruchodech hradu a mesta s dobehem na námestí, kde bylo i shromaždište. Závod nemohl být zcela regulerní - obcas prekáželi turisté (mne napr. zcela ucpal vchod do zahrady 30-hlavý dav), pomalejší bežci na úzkých schodištích prekáželi rychlejším. Já jsem udelal na 6. kontrolu fatální asi minutovou chybu, presto 14. místo je slušné. M65 byla vubec nejpocetnejší kategorií. Zdenek i Nada startovali atké v bécku, ale darilo se jim méne. Na bednu se dostali nekterí naši veteráni: W60A - 1. Rosecká, M80A - 1. Havlík, 3. Láznicka. Jen tak pro zajímavost: Nejstarší závodnici bylo 95+ a byla ze Švédska.

Další den bylo úterý. Poradatelé postavili merený trénink (model). Terén byl rovinatý, celkem prubežný, s mnoha terénními detaily - kupkami, údolícky, s bažinami a mocál). y. Chteli jsme mj. zjistit v praxi rozdíl mezi bažinou a mocálem. Bažiny byly v terénu vetšinou sotva postrehnutelné - vetšinou byl jen mekcí podklad. V mocálech se dalo zapadnout dost hluboko. S hustníky si mapari moc hlavu nelámali - vetšinou byly v mape jen rozsáhlejší hustníky nebo hustý podrost. Ve stredu se šlo již na "ostrý" závod, první kvalifikaci na sobotní long. Terén se nacházel asi 60 km na východ od Tallinnu. Shromaždište bylo u vetší chaty s restaurací. Zájezdové autobusy mohly parkovat na silnicce poblíž, ale kdo prjil autem, musel použít poradatelský autobus ("shuttle"), který dopravil nejprve závodníky na shromaždište a potom ješte na vzdálenejší start. Mapa Apuparra byla asi z poloviny modrá, ale trate byly vetšinou postaveny mimo bažiny nebo byl povinný postup po mustcích. Asi v pulce trati jsem udelal vetší minelu a to se opakovalo ješte dvakrát - nejistá dohledávka a paralelní chyba. Dosažený cas by stacil jen na cécko. Druhá kvalifikace byla ve stejném prostoru a stejné mape co se týká názvu. Oproti 1. kvalifikaci byla však posunuta o 3 cm k jihu. Tentokrát jsem neudelal vetší chybu, prebíhal jsem bez úhony i vetší bažinu a v souctu casu jsem poskocil do finále B. A jaké bylo zázemí závodu? ChemickýchWC kolem 30 ks. Mytí bylo v "ohradníku" - pro muže asi 20x15 m, kde bylo asi 6 rucních sprch s teplou vodou, kterou zajištovali hasici, prípadne vojáci. Catering v nekolika stáncích nabízel nápoje a ruzné pecivo. V jiném kiosku prodávali grilované klobásy, maso nebo šašlik s ruznými prílohami zeleninou, hlavne zelím. Meli také polévky. K dispozici byl ohromný stan se stoly a lavicemi, kam se mohlo schovat i v prípade dešte.

Po návratu ze závodu navštívila vetší skupina skanzen o rozloze asi 2 km2, kde bylo v lese a na loukách rozptýleno nekolik desítek prevážne zemedelských a rybárských objektu (vcetne nekolika vetrných mlýnu) ruzného stárí od nekolika set let až do 2. poloviny 20. století. Zdenek s Nadou zajeli radeji k televizní veži a podívali se nahoru. Volný den pred finále - pátek - využila vetšina clenu naší skupiny k lodnímu zájezdu do Helsinek. Pres záliv je to asi 80 km a doba plavby 2 hodiny. Na prohlídku mesta jsme meli neco pres 3 hodiny. Navštívili jsme hlavne kostely - skalní chrám, bílou katedrálu na kopci a cervený pravoslavný chrám. Zatímco plavbu tam jsme trávili na sluncem vyhráté zádi, cesta zpet - na jiné lodi - na palube to ficelo a oblékli jsme na sebe veškeré oblecení a pak radši zalezli dovnitr, do obrí kavárny, kde hrála hudba zpívala zpevacka.

A prišla sobota, den finále. Na závod jsme odjeli sbaleni se všemi vecmi, asi 80 km na východ. Shromaždište bylo tentokrát v lese, bez pevné základny, jen stany. Základna (vojenská) zustala za plotem, o nejakých 150 m dál vlály vlajky NATO, USA a Estonska. Mapa Pikassaare byla opet dost bažinatá. Predpoved pocasí vyšla, zacalo drobne pršet. Les s mnoha prohlubnemi ruzné velikosti, údolícky a kupkami - vojenský výcvikový prostor - byl prevážne dobre prubežný s boruvkovým a brusinkovým podrostem, ale mel nekolik hustníkových oblastí. Prostor byl protkán strední sítí cest a pešin, což napomáhalo volbe postupu. Na západe byla velká bažinatá cást s jezírky. Kratší trate se tam nepodívaly, ale delší ano. Je to dobre videt na videu, kde je videt, jak závodníci behají po bažinatém a místy houpajícím se podkladu a obcas se nekdo trochu propadne. Mne se závod celkem povedl, byl jsem nejlepší z ceských béckaru, ale jedné vetší chybe jsem se nevyhnul. Startoval jsem 2 minuty za Karmazínem (VLI), on nechal hodne na hustníkové k.2, já na k.4 ve špatne prubežné oblasti a tam jsme se sešli. Držel jsem s ním krok - nekdy i pres rozdílné postupy - a ke konci mu o pár sekund utekl po jeho chybe. Terén mi vyhovoval kvuli malým kopcum - uvádený výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem byl 25 m, i když celkové prevýšení pri závode bylo treba 160 m. https://www.youtube.com/watch?v=xo_HflXdLTA, https://www.youtube.com/watch?v=_NMHfFFub8w, Výsledky

Na zpátecní cestu jsme vyrazili co nejdrív po dobehu posledních závodníku z autobusu. Cekal nás opet hotel Via Baltika v Kaunasu a následující den cesta pres Polsko do Olomouce, kam jsme dorazili pred 20 hodinou. Pražané (bylo nás 8) si ješte skoro 45 minut pockali na zpoždený rychlík do Prahy.

Jaromír

Pražský žebríckový víkend na Jílovišti

Dvojzávod krátká - klasika porádala Stavárna na Jílovišti. Pekné zázemí poskytlo školicí stredisko celní správy. V sobotu bylo sice prevážne zataženo, ale pomerne teplo, a tak hodne lidí se usadila na trávnících v areálu. Sobotní krátká trat byla oblastním mistrovstvím. Beželo se na mape Jílovište - jih od Milana Borovicky. Trate byly postaveny spíše v mírne zvlnené východní cásti. Terén byl tak stredne hustníkový, ale obcas s ostružinovým i jin ým podrostem. Nekterí spartané - vcetne me - se nevyvarovali chyb, a tak pres vetší úcast jsme obsadili jen málo mist na bedne. Nejlépe dopadl Zdenek, který v malé konkurenci vyhrál v H21K. Dana byla druhá v D45, bramborovou prícku v H55 obsadil Jirka a na pomyslnou velkou bednu se dostal i 5. Radim v H12. Po závode jsme provedli dodatecné vyhlášení výsledku žactva z našeho závodu ve Staré Huti a já dekuji Dane, Ládovi a Jirkovi za spolupráci.
Stránky závodu

Nedelní závod - klasika - probíhal za pocasí, které pripomínalo spíš prosinec - ochlazení o 10 stupnu se snehovými prehánkami, a tak se závodníci nahrnuli dovnitr - taky na kolácky a pozdeji na párky ci sušenky. Beželo se na mape Cukrák 16o ("16o" se kupodivu netýká piva - alkohol byl v areálu zakázán - ale magnetické deklinace). Kratší trate byly natoceny v mírne kopcovité JV cásti, ale delší trate zabrousily i do hlubokých údolí ústících do Berounky. Spartanum se darilo více: Dana zvítezila (D45L), 2. byla Helena (D55) a 3. byl David (H10). Na velké bedne byli s pátými místy Radim (H12), Jaromír (H55) a Miloš N. (H65) a 6. Jarka (D55).
Stránky závodu

Jaromír

PZL Údolím Kocáby

Závod usporádal, postavil a odrídil Tonda Procházka za pomoci nekolika clenu dobrichovického oddílu. Postavil celkem 4 trate v délkách asi od 15 (A) do 3 (D) km. Úcastníci tratí C a D meli mapu pro OB 1 : 10 000 (Plazy-jih), zatímco A a B meli kombinovanou mapu v merítku 1 : 25 000, složenou z upravené mapy pro OB a mapy Kartum.cz. Z mapy pro OB však byla odstranena vetšina symbolu i barev krome hnedé, modré a nejakých luk a ponechány jen nekteré hlavní cesty. Mapa "Kartum" mela aspon zelene vyznacen les. Pro trate A a B by správný název znel "pres kopce krížem krážem do údolí Kocáby a zpet". Ac jsem byl autorem mapy, tak s prvními dvema kontrolami bych mel trochu problém, kdybych šel sám. Na kontrolách byly pouze fáborky (a voskovky), ty nejsou moc nápadné. Na nejvzdálenejším míste mapy u Kocáby v terénu zmizela v mape zakreslená cesta, takže jsem to chvilku bral pres hustníky, padlé stromy a zarostlou louku - nechtel jsem po kratší ceste, která byla trochu pres kopec. V terénu byl poprašek snehu, ale i pole se prebíhala docela dobre, protože v noci asi trochu primrzlo. Po závode jsem se zrekreoval u výborné polévky a kurete a nakonec i svaráku, než dorazili áckari Zdenek a Ivo a pak jsme šli spolecne na vlak. Spartanu se zúcastnil závodu plný tucet, když dorazil i puvodne neprihlášený Pavel V.
Stránky závodu

Jaromír

Pražská zimní liga pokracuje

Vecerník Praha usporádal jako vždy Fanda Pašek - tentokrát ve Stromovce, v nedeli 20.11. Prihlásil jsem se kvuli známému terénu - skoro 30 let jsem tam chodil behat. A taky vím, že tam svítí lampy, takže to nebude úplne nocák. Shromaždište bylo u nove otevrené restaurace "Vozovna", která se nachází vedle bývalého sputnika. Místo neho jsou ted lanové prolézacky a jiné detské kratochvíle. Po obdržení mapy jsem jako ostatní popobehl asi 20 m k cílové lampe, kde již studovalo mapu asi 10 borcu, kterí odstartovali prede mnou. A byl jsem také prekvapen: mapa Stromovky byla promenena v puzzle a jednotlivé cásti rozmísteny po celé ploše papíru. Pozdeji jsem zjistil, že nekolik cástí na puvodním míste zustalo. Byly vypsány 2 trate - kratší s 21 kontrolami, delší s 29 kontrolami, rozmístenými v terénu. Na mape bylo zakresleno i 10 kontrol falešných, které v terénu nebyly, ale to se dalo zjistit podle nesedícího popisu. Usoudil jsem, že to nedám a mel jsem pravdu. A nebylo to tím, že hlavne centrální cást Stromovky prodelala dost velké zmeny. Taky tužku jsem nemel, hlavne mi to vadilo, že jsem nemohl vyškrtat falešné kontroly. Od ústí Rudolfovy štoly jsem postupoval dost chaoticky - šel jsem k té kontrole, kterou se mi podarilo identifikovat, a tak jsem obehl asi dvaapulkrát dokola. Hlavne zpocátku me nekolikrát nalákali jinam obycejní bežci, lidi s kocárky nebo dokonce svítící psi. Rozhodne bylo lepší bežet ve skupine - víc hlav...Asi 5 kontrol jsem našel úplne sám, ale casteji mi pri dohledávce pomohla svetla jiných závodníku. Jiné jsem o pár desítek metu minul a nenapadlo me, že je tam. Když se blížily 3 hodiny pobytu v terénu, snedl jsem sušenku, dostal jsem hlad a chybelo mi ješte dost kontrol (nerešil jsem, zda bežet A nebo B), dobehl jsem do cíle, orazil a vycetl cip. Pozdeji se ukázalo, že v cipu jsem mel startovní a cílový cas, ale žádnou kontrolu. Razilo se sice dost obtížne, protože dírou bylo protaženo umelohmotné lanko, ale kontroly mi pri ražení blikaly.Snad to bylo cipem vyšší rady (720......). Ukázalo se, že problém s nalézáním kontrol melo dost lidí, disku je snad více než ostatních. Spartani dopadli celkem dobre, Ivo je dokonce dost v popredí.
Výsledky

Po Vánocích (v nedeli 27.12.) porádal agilní Tomáš Babický trénink s názvem "Po stopách Tulipánu". Zúcastnila se necelá stovka závodníku z pražské a stredoceské oblasti a také z ještedské oblasti. Shromaždište bylo na lesním parkovišti kousek od Úšteku. Mapa Budina 1:7500 mela sice dost otevrených prostoru, ale vetšinu zabíraly hustníky, nekteré dost nechutné, tvorené spodním kerovým patrem nebo porezanými stromky ci vetvemi. Vybral jsem si treba prusek -3 minuty jsem se k nemu spouštel - a byl zarostlý V terénu bylo hodne hlinitých srázu - stopy po bývalém osídlení. Také dost jeskynek, prevážne malých a kamenných sten. V nekterých svazích to strašne klouzalo, protože podklad byla jílovitá zemina. Hrebíky moc nepomáhaly. Závod mel základní casový limit 70'a prodloužený casový limit 90'. Kontroly rozmístené v terénu tvorily 5-clenné skupiny A až F a liniové kontroly F. Bylo treba orazit vždy celou skupinu (okruh) kontrol, které však byly rozptýleny po ploše mapy. Rozhodl jsem se nerešit príliš první limit - orážel jsem co se naskytlo poblíž postupu, ale druhou, behavejší pulku jsem bežel s Kavkami - a tak jsem s 2 celými okruhy a celkem s 20 kontrolami zas nekde na chvoste, ale Láda je ješte kus za mnou. Zato Zdenek s 3 okruhy a 20 kontrolami dobehl ješte 10' pred limitem. Dobre zabehli taky Radim s Davidem - v kategorii OPEN v limitu do 70', s 15, resp. 14 kontrolami, ale nedokoncili žádný okruh. Výsledky jsou zatím predbežné. Po závode šli Zdenek a spol. na kešky, já s Ládou na zríceninu hradu Helfenburk, ale sešli jsme se tam všichni.
Stránky závodu

Jaromír

Pražská zimní liga

Tak se nám opet rozjely tréninky v podobe závodu zimní ligy. První ze závodu, které me zajímaly, byl 5.12. závod Certovy rohy v Malých Prílepech, který usporádali Kavkovi ve spolupráci se Zdenkem, který pripravil príslušný odkaz v ORISu. Byla to klasická OB trat na nové mape, kterou behem roku Kavkovi vytvorili. Jako bonus byla "pekelná výzva", další 3 km a 3 kontroly v kopcovitém terénu pri použití hrubší mapy v menším merítku, kterou mohli využít bežci tratí A a B (celkem byly 4 trate). Já jsem bežel bécko - 7,7 km, ale jednak jsem se pred startem málo najedl, jednak me bolelo v kríži, což mi postupne znemožnilo beh v nerovném terénu, tedy v lese. Proto se v záveru zákonite dostavil žaket, ale indiánským behem jsem se do cíle dostal. Shromaždište bylo jako loni ve Fortovne, lépe receno "U hasicu", kterí se postarali o obcerstvení. Párecky už bohužel na me nezbyly, tak jsem si šel nekolikrát pro sladkosti. Po závode se cást spartanu presunula ke Kavcatum, kde pri dalším obcerstvení zkontrolovali legitky a spocítali casy.
Výsledky

Další trénink usporádal exspartan Mrazák za pomoci dalších jicínáku - Tour de Prokopák. Shromaždište byla u hospody Na cvicáku v Hlubocepích. Byly postaveny 4 trate s ponekud vetším prevýšením. Po nocním dešti a dopoledních pár kapkách se vycasilo a odpoledne dokonce vysvitlo slunce. Start byl tentokrát ve vlnách - první odstarovali jezdci MTBO, pak ácka a nakonec décka. Postupne jsme navštívili Butovice, Nové Butovice, Košíre, Radlice, áckari i Smáchov v okolí Bertramky. Bylo pár kontrol s dalekým výhledem, napr. Dívcí Hrady a kde to nešlo, tak aspon kamenná rozhledna (v Košírích). V lese a na loukách byly cesty blátivé, klouzalo to hlavne ve svazích, ale behalo se dost i po asfaltu (mezi zástavbou). K nekterým kontrolám se muselo spouštet obezretne, kamenitým svahem nebo mezi pichlavými keri. Myslím, že závod se líbil. Tentokrát na me zbyl i párecek. Doma jsem si naklikal svou trasu a zjistil jsem, že jsem nabehal 15,9 km a nastoupal 645 m, nepocítaje v to schody na rozhlednu.
Stránky závodu

Jaromír

Oblastní žebrícek Východoceské oblasti

Vzdor tomu, že to bylo dost daleko, jsem se prihlásil na východoceský oblasták, který se konal u Hluboké nedaleko Chocne. Chocenský oddíl závod porádal. Zúcastnil se i Podivín, celková úcast byla pres 800 závodníku. Shromaždište i parkovište bylo na louce. Pocasí bylo slunecné, ale foukalo, takže cepice i teplé mikiny prišly vhod. Vypsaná byla krátká trat, v pokynech jako „delší krátká“. Mel jsem stejne dlouhou trat jako v sobotu, ale prevýšení bylo jen 70 m. Terén desítkové mapy Hluboká byl z vetší cásti rovinatý, jen na jihu byl svah s cetnými rýhami. Prubežnost byla ruzná, ale bylo dost sezónního podrostu. Bylo pár kontrol, které se ukrývaly za miniaturními vývraty, ale v prubežném lese. Pri nabíhání na 4.kontrolu me zmátlo chybející rozhraní a nechal jsem tam 3 minuty, ale celkem jsem si spravil náladu po sobote svým 8.místem ve slušné konkurenci. Ale Jarda Horínek (VSP) byl opet lepší (3.místo).
Stránky závodu

Jaromír

Oblastní žebrícek ve Vesci

Skupina 13 spartanu a ješte nejací malí se sjela do Vesce u Liberce k oblastnímu žebrícku Ještedské oblasti. Shromaždište bylo v lyžarském areálu, kde byl pred nekolika lety závod Svetového poháru. Pocasí bylo slunecné, ale vetrné. Na desítkové mape Císarský kámen se bežela klasika. Terén byl kopcovitý podhorský, s boruvcím a klacky, pomerne dost cest. Prevýšení bylo slušné, trat H21L mela pres 500m a taky si na ni ze spartanu nikdo netroufl. Ale Silva s Bobinou si daly D21L s 360 m pri délce 7,4 km. Moje H55 mela „jen“ 250 m pri délce 5,2 km. Výkony v závode jsem mel velmi kolísavé, dobré mezicasy se strídaly se skoro nejhoršími, ješte že byly ty cesty (a silnice). Nejlepšího výsledku dosáhly Nada (2. v D55) a Dana (3. v D45). David tentokrát ve vetší konkurenci až 6., tedy aspon „velká bedna“. Ríša v H21K byl 7.
Stránky závodu

Jaromír

poslední pražský oblasták

V nedeli, za podmraceného chladného a vetrného pocasí usporádal stredoceský oddíl SK Los Melník letošní poslední péžetko - krátkou trat. Úcast spartanu byla velká (25), ve vetším poctu se zúcastnili i nejmenší spartané. Centrum s prezentací a vycítáním bylo v budove obecního úradu, shromaždište ve sportovním areálu a parkovište na nedaleké louce, ale všechno bylo vlastne hned vedle sebe. Dokonce i na start mezi ploty to byla minuta. Mírne zvlnenému terénu vévodil skalnatý hrbet podkovovitého pudorysu. Prostor mapy Brdce, nezvykle v merítku 1 : 7500, byl dost zarostlý , casto s klacky pod nohama a s vetším množstvím vetšinou zarostlých pasek a oplocenek. Na nekterých místech se vyskytoval dokonce ostnatý drát, sice svinutý do klubka, ale na zemi dost nenápadný. Prorážecky asi zachránily dost holení pred zranením. Spojnice mezi kontrolami vedly vetšinou napríc pres hlavní cesty. Z tohoto výctu je zrejmé, že terén mi moc nevyhovoval. Mezicasy vetšinou ve 3. desítce a koruna všemu devítiminutová (!) dohledávka 6. kontroly, kdy jsem nepocítal, že vznikl další plot oplocením paseky od jeho rohu jsem se odrážel a bylo to ve skalnatém svahu se zbytky drátených plotu s ostnáci. Pritom poradatel v pokynech napsal, že v zárí provedl revizi. Vytknul bych mu i malou generalizaci v kamenitým oblastech, kde byla i v té sedmapulce špatná citelnost: slovy našeho zesnulého mnohaletého predsedy Iva Šebelíka - jak pos.ané od much. V mojí kategorii H45 si nejlépe vedl ex-spartan Petr Valášek, ale hned za ním skoncil Pavel V. Soucástí shromaždište byla i hospudka, ale dost malá a proti predchozím závodum jen s úzkým sortimentem. (Sice se dalo sedet i venku na zastrešené verande, ale v tomhle pocasí se to moc nevyžívalo.) Taky jsme postrádali nejaké TOI-TOIky. Ze spartanu se nejlépe umístili: Jarmila (1. v D65), Helena (2. v D55), Pavel V. (2. v H45), Miloš N. (3. v H65).
Stránky závodu

Jaromír

Vodnanský kapr

Poradatelé ze Sokola Pražák ve spolupráci s dalšími oddíly usporádali již 41. rocník tohoto 2-etapového závodu. Pro mne a také pro Jarmilu to však byla premiéra! Centrum závodu bylo v obci Bílsko. Bylo zataženo s nízkou oblacností, chladno a obcas mrholilo. Kryté shromaždište meli závodníci ve velkém vytápeném sálu místní hospody. Krome polévky a nekolika jídel byly v nabídce i koláce, další cukrárské výrobky a obložené chlebícky. Nevím jak to bylo s obedy, ale stul s dobrotami byl po závode jako vymetený. Na tom jsem se také podílel. První etapa byla klasická trat. Terén mapy Hrad (v desítce) byl kopcovitý, s hustníky, zarostlými pasekami, bažinkami, místy s balvany nebo menšími kamennými srázy. Široké cesty byly vetšinou traverzovky okolo kopcu, pruseky byly casto zaklackované a v nižších partiích byl podrost, a to i ostružinový. Sobotní etapa byla klasická trat, nedelní trat zkrácená a casy se scítaly. Do 2. etapy se však startovalo v handycapech podle casu dosažených v 1. etape. Nocleh ze soboty na nedeli mela vetšina spartanu na postelích v Domove mládeže ve Vodnanech a pro orientáky byla dokonce rezervována celá hospoda. Pokud jde o výsledky závodu, z deseti spartanu byli na bedne hned 3: David v H10, Dana v D45 a Jarmila v D65. Všichni 3 zvítezili a prebrali tradicní 1. cenu, živého kapra. Vyhlašování probehlo venku pred hospodou a ceny závodníkum predával starosta obce. Po závodech se cást spartanu zastavila v nedaleké vesnici Kváskovice, kde navštívila naše bývalé cleny Ružu a Pepu Slowiakovy. Na stránce závodu najdete krome výsledku i fotky (alba z posledních patnácti rocníku, snad tam pribudou i z roku 2015).
Moje fotky
Stránky závodu

Jaromír

Druhý ríjnový víkend - Mistrovství štafet a klubu.

Závody usporádal zlínský oddíl SKOB Zlín ve Vracove u Kyjova na JV Morave. Bylo to pro nás trochu daleko, ale dali jsme dohromady 3 kompletní pánské a 1 dámskou štafetu, 2 mladší veteránky mely štafetu mix nekompletní a mely finišwomanku z DKP. Shromaždište bylo na fotbalovém stadionu u lesa. Kvuli prímému TV prenosu z Mistrovství štafet dospelých (H21, D21) jsme z parkovište museli oklikou pres obec - asi 2,5 km. Pocasí nám neprálo - bylo trvale zataženo, odpoledne zacalo mrholit a teplota neprekrocila 8 stupnu. Presto se našli mladí závodníci, kterí beželi s krátkými rukávy a jedno žákovské družstvo oblasti melo jako dresy v podobe tílka. Start ostatních kategorií byl až po skoncení TV prenosu - 1. vlna vystartovala ve 14:30. Terén byl rovinatý, prevážne s borovým lesem, kde se vyskytovaly vetší i menší duny a pomerne hustá sít komunikací. V cásti lesa byly menší nepravidelné hustníky s bažinkami a vysokou travou. Vetšina terénu byla vpravde "letecká", v tráve žádné vetve. V terénu byly také hrázky. Objekty kontrol byly nejcasteji jámy a prohlubne, obcas rozhraní porostu, svetlinky ci bažinky. Mapa byla desítka s ekvidistancí 2,5 m. Ale ze startu se vbehlo nejprve do obce, kde bylo nekolik kontrol, beh prevážne po asfaltu a dlažbe. Nejlepší umístení mela "bramborová" štafeta nejmladších veteránu (Dany-Fujda-Štepán), naši nejstarší veteráni H180 byli 11. z 22 štafet a MIX byl 13. ze 71 štafet. Ostatní (H135 i D135) skoncili ve 2. polovine.
V nedeli to ráno s pocasím vypadalo líp, ale zase se zatáhlo a k tomu dost foukalo, pocitove urcite vetší chlad než v sobotu - jaký kontrast proti lonskému mistrovství pod Radyní, kdy se oblacnost protrhala a bylo až 23 stupnu! Letos jsem mel opet pripravenou radu kombinací 5 clenných veteránských družstev. Postrádali jsme letos Danu, která se rozhodla nebežet a v sobotním závode se ješte zranila Markéta, takže do HD275 nastoupily Eva s Nadou a do mixu jsme postavili dve "cizinky" - z Tesly Brno (Ada Kucharová) a z Tretry (Radka Melišíková). Na nejdelší 8,4 km dlouhý 3. úsek v mixu bylo treba postavit nekoho, kdo behá vetší délky bežne, a to je Ivo. A na záverecný úsek podivín, který to má domu nejblíž. Jak se vyvíjel závod v "klasickém" družstvu (HD275)? Štafetu rozbíhal Pavel a v cíli dobehl první, tesne následován Fantou z EKP. Eva na 2. úseku zabehla slušne, propadla se jen na 3. místo, Láda dobehl jako 4., Nada spadla na 9. místo. Jako finišman jsem bežel já, vetšinu trate prakticky bez chyb, ale v záverecném "pytlíku" jsem se v hustnících stocil a v kufru nechal 2 minuty. Nevedel jsem, na jakém míste bežím, ale tesne pred sberkou jsem predbehl Slávu Fujana z DKL a skoncili jsme tak na 6. míste ze 14. štafet. Všichni clenové družstva byli tentokrát pomalováni trikolorou ve spartanských barvách. Mix rozbíhal (nerad) Zdenek a mel to težké, souperi casto o hodne mladší. Další úseky beželi Ada (TBM), Ivo, Radka (TAP), Podivín a nakonec z toho bylo pekné 13. místo. Naši nejmladší veteráni to po slibném zacátku (umístení na úseku 12., 5., disk, 1., 3.) diskli.
Poradatelsky byl závod zvládnut velmi dobre. Jako úkryt pro závodníky bez vlastního zázemí bylo pripraveno nekolik velkých stanu. Pro ženy a dívky byly sprchy v budove tribuny., muži se myli venku, ale vzhledem k pocasí jich moc nebylo. Bylo nekolik stánku se sladkým i slaným sortimentem i jídelní stan, prodával se i burcák. Prodávaly se placky s emblémem závodu. Vyhlášení výsledku trvalo velmi dlouho, protože se nejprve vyhlásily výsledky sobotního MCR štafet a dlouhodobých souteží (Ceský pohár, žebrícek A, CP štafet, Ceská liga klubu. Po vyhlášení výsledku nedelního závodu MCR klubu a oblastních výberu žactva prišel na radu pohár mesta Zlína - ale to už cekající závodníci nevydrželi a vrhli se na mapy ze závodu, pripravené opodál, seštosované po nekolika desítkách podle císel, zacali se v tom hrabat a i za pomoci sílícího vetru v tom udelali zmatek. Nekterí tak nenašli mapy svých štafet a odjeli. Poradatel píše, že jim mapy zašle.
Stránky závodu

Jaromír

Další dva podzimní oblastáky.

První ríjnový víkend porádala "Véeška" dva závody s oblíbeným centrem v lesním divadle u Revnic. Hledište s drevenými lavicemi sice není kryté, ale bylo babí léto, polojasno. Stavitelé postavili vedle soutežních i krátké trate, neobvykle velké množství tréninkových tratí s odstupnovanou délkou a krome toho "ultimate" - na mape bez cest a dalších "zbytecností". V sobotu se bežela krátká trat. Na start to bylo 3 km s velkým prevýšením, což umožnilo postavit pekné trate s rozumným prevýšením. Problém jsem mel jen pri dohledávce ve skalnaté a sutové oblasti a v záveru pri prekonávání hlubokých erozních rýh s príkrými stenami. Nejlepších výsledku dosáhli Miloš N. (2. v H65) a Miloš S. (1. v H75).
Nedelní klasika svým prevýšením (v H45L 300 m) napovídala, že casy budou dlouhé. První 4 kontroly byly na delších postupech, na 2. kontrolu jsem obíhal nejhlubší údolí s hlubokou rýhou a nabehl jsem dvojnásobnou délku. Nejdelší postup byl na 4. kontrolu - tam jsem udelal paralelní chybu (jiný posed) a nekolik set metru jsem bežel jinou cestou mimo mapu, ale podarilo se mi ješte vcas vrátit na správnou trajektorii. Témer stejnou chybu udelal Pavel V., mimo mapu byl ješte déle - presto závod vyhrál! Záverecných 7 kontrol s krátkými postupy už byly prevážne z kopce, ale dobeh do cíle byl do kopce, takže jsem chvíli šel. Výsledným casem jsem se vešel do 100 minut, vítez Pavel to mel tesne pod 80. Na vyhlášení výsledku si nekolik spartanu pockalo, ale nás veterány zajímala tombola, která se losovala na záver. Svete, div se - vyhrál jsem dárkovou kazetu od sponzora, firmy Manufaktura. Nejakou hru vyhrál i Pavel V. Klasika spartanum líp sedla, nejlepší byli Petra S. (1. v D21K), Silva (1. v D35L), Januš (2. v D35L), Helena (3. v D55), Štepán (3. v H21L), Pavel V. (1. v H45L), Rakvicka (2. v H45L), Miloš S. (2. v H75) a Boudicka (3. v T6 ultimate). Na stránce závodu je krome výsledku i hromada fotek, na obcerstvovacce jsou Miloš N., Olda, Vrabcák.
Stránky závodu

Jaromír

Mistrovství a Veteraniáda na klasické trati.

Dvoudenní závody porádal zkušený oddíl Klub vytrvalostních sportu Šumperk v Sobotíne-Klepácove , v podhurí Jeseníku. Shromaždište bylo na louce nad chatou Kamzík u lyžarského areálu. Pomerne chladné pocasí bylo pro beh ideální. Na louce byly obvyklé stánky s obcerstvením a outdoorovým a orientacním sortimentem. Sobotní kvalifikace probehla na mapách Skrítek (1:15 000) a Klepácov (1:10 000 - pro starší veterány). Terénem byl horský prevážne jehlicnatý les v nadmorské výšce cca 700 - 960 m n.m. s ruznou prubežností, se strední nepravidelnou sítí komunikací. V sobotní kvalifikaci šlo hlavne o volbu optimální trasy pri obkružování údolí a hrbetu a pritom se pokud možno vyhnout vetším hustníkum. V mojí kategorii H65 byl startovní interval jen 2 minuty, a tak jsme se na posledních nekolik kontrol, kdy už se chodilo prímo, sešli s Horáckem i Horínkem, kterí startovali za mnou. (Chmelík me predbehl hned za 3. kontrolou). Do finále A jsem postoupil z 11. místa z 34. Na start nedelního finále se šlo 3 km do kopce, až za Skrítek, což umožnilo postavit trat s menším prevýšením než v kvalifikaci. Les byl opet s ruznou prubežností, beh ztežovaly hlavne vetve a boruvcí, když hustníkum se dalo cástecne vyhnout. Po dobrém zacátku jsem se zasekl pri dohledávání 2. kontroly - kamenného srázu - nejprve jsem zamenil prusek, který nebyl v mape, za pešinu, pak jsem nemohl identifikovat kámen v mape, který byl tesne u spojnice a já ho nemohl najít. Ztráta minimálne 5 minut znamenala konec nadejí na lepší umístení, presto jsem se posunul na 9. prícku. Vyhrál Cípa pred Chmelíkem a Peterkou. Ze spartanu se nejlépe umístili: Štepán, který zvítezil v H35A a Miloš S. (1. v H80A), v ácku dále startovali Silva (5. v D35A), Dana (11. v D50A), Báša (12. v H40A), Fujda (13. v H40A), Pavel V. (24. v H50A), Jaromír (9. v H5A).
Výsledky a fotky

Jaromír

Dva podzimní oblastáky.

V sobotu porádal kladenský oddíl DKL klasickou trat na mape Mrákavy. Shromaždište bylo u ZŠ v Libušíne, 2 km od Kladna. Terén byl typicky "slánský" - hluboká údolí i roviny, terénní detaily, dost cest. Mapa byla ze 2/3 zelená. Start i cíl. Start a cíl byly v príjemném prostredí Libušínského jezírka. Nejlepších výsledku dosáhli: v H65 zvítezil Miloš N., 2. místa obsadili Rakvicka (H45L) a Nada (D55), Helena (D55) brala bramborovou.
Stránky závodu

V nedeli porádala Pragovka krátkou trat na mape Voskovka. Shromaždište a hlavne parkovište bylo na louce za obcí Krnany. Pred i po závode nabízeli poradatelé velký výber sladkých i slaných pochutin, hlavne sladkých kolácu. Mapa byla 3 roky stará, ale nedávno revidovaná. Podle me mela být nekde zelenejší. Trat mojí kategorie H45 stavitel „natocil“ do JZ cásti mapy. Kontroly byly vetšinou terénní tvary nebo kameny. Pocasí bylo už spíš podzimní, trochu chladnejší a oblacné, ideální pro beh. Ovšem krome dvacetiminutového dost prudkého dešte, který se spustil po pul jedné a ovlivnil výsledky, u nekoho dost zásadne. Mapník si moc závodníku nevzalo, a tak nekterí dobíhali s málo citelnými zbytky mapy. Já jsem dobehl ješte zasucha a podarilo se mi tak porazit všechny spartany v kategorii, i když jsem mel dve dvouminutové dohledávky jam. Nejlepšího umístení dosáhli: Miloš N. (2. v H65), Štepán S. (3. v H21L) a Helena (3. v D55).
Výsledky a fotky

Jaromír

víkend u Telce – Ceský pohár štafet a sprint

Všechny 3 závody usporádal oddíl OK Jihlava. Štafety probehly u obce Rásná. Centrum bylo na pomerne prostorné louce, kde bylo dost místa pro oddílové stany. Náš tunel jsme tentokrát nemeli, ale díky slušnému pocasí to nevadilo, ale až do rozpuštení mlh bylo chladno. Postavili jsme jen 2 štafety – H165 a H105, v nedeli jsme místo H105 postavili mix. Oba dva dny se beželo na mape Míchova skála, která v desítce mela formát A3. Po startu se beželo nekolik set metru po hrázi rybníka k mapovému startu. Všechny štafety probíhaly pred záverecným “pytlíkem” napríc shromaždištem, což umožnovalo lépe kontrolovat prubeh závodu a hlavne jednotlivým štafetám ohlídat si dobíhající. Terén byl mírne zvlnený se strední sítí cest, prostorem vedlo i nekolik silnicek. Nadmorská výška 650 až 800 m n. m, porostove rozmanitý les s promenlivou prubežností. místy težší podložka (hlavne klacky) a podhorský charakter lesa, v okolí bývalých lomu množství kamenu ruzné velikosti. Sobotní závod vedl více pres hustníky nebo zarostlé paseky, nedelní byl v cistším lese – tedy rychlejší. V sobotu se mi nedarilo, mel jsem i 5 minutovou dohledávku vidlice vodotecí se zašláplým lampionem, ale v cíli se ukázalo, že Markéta na 2. úseku to diskla. V nedelní štafete to bylo lepší: Výborne to rozbehl Pavel, který dobehl na 1. míste, Markéta pak mela stejne dlouhý úsek a spadla na 4. místo a mne se podarilo štafetu vytáhnout na 3. místo. Naši mladí veteráni získali v sobotu “bramborovou”.
V sobotu nás cekal ješte odpolední - podvecerní sprint v Telci. Spartani startovali všichni mezi 17 a 18 hodinou, to už nebylo horko. Start byl u rybníka, ale hned za rohem jsme vbehli do centra mesta. Nekteré kontroly byly i v nejstarší cásti, na nádvorích i zahrade zámku a v zámeckém parku. Nejvíce chyb se patrne delalo v zámeckém areálu. Bylo tam nekolik pruchodu, vetšinou probíhané nekolikrát. Já jsem probíhal 5x, což byla chyba – nevšiml jsem si schodu do parku a zámek jsem zbytecne obíhal. Nakonec to nebyla taková tragedie, nebot chyby delali skoro všichni. Nejlépe se umístil Pavel V., který obsadil 3. místo v H45.
Na stránce závodu najdete krome výsledku i spoustu fotek. V 1. serii je tam Pavel V., ve 2. Pavlík a já. Taky na nedelním vyhlášení jsme na fotkách...

Jaromír

Záverecný dvojzávod béckového žebrícku

Oba závody - sobotní klasiku i nedelní krátkou usporádali "Mloci" z Mariánských Lázní. Centrum bylo v obci Cástkov - Maršovy Chody nedaleko Tachova. Velká louka posloužila jako shromaždište i nejbližší parkovište (další 3 byly trochu dál). Bylo dost chladno a hlavne vetrno - spartanský tunel prišel vhod. Klasika se bežela na mape Smrciny - západ. V kopcovitém terénu bylo velké množství pruseku - casto nevýrazných - a nekolik vozových cest. Bylo tam i hodne nových i starších oplocenek a také zbytky drátených oplocenek, o které se pak snadno zakopávalo. Podložka byla težká i bez toho, vetšina lesa byla zaklackovaná a paseky zarostlé. V cásti byly i melioracky a bažinky – ale dost suché. V terénu byly i balvany, vetšinou jednotlivé, ale byly i shluky, hlavne na hrbetech. Moje trat H65 – 5,4 km se 13 kontrolami, nabídla jen jednu zásadní volbu postupu, jinak se beželo víceméne rovne, s obehnutím hustníku nebo oplocenky zleva ci zprava. V podstate to byl prodloužený middle. První místa ve svých kategoriích obsadili Miloš S. a Helena, já byl 2. Vecer byla v míste ubytování – turistická ubytovna v obci Halže - grilovacka, kterou si vzal na starost samozrejme Pavel J. Bylo to moc dobré. Druhý den se bežela krátká trat. Stejné shromaždište, vetší chladno a silnejší vítr. Na mape U Chodu to byla dobre postavená trat, když stavitel se vyhnul nejvetším hustníkum. S výjimkou jedné melioracky jsme meli všechny kontroly kameny nebo kamenné srázky. Odsejpalo mi to docela dobre, až na 8. kontrole v rídkém lese jsem nedobehl a nechal tam zbytecne 1,5 minuty. Ovšem korunu jsem tomu nasadil na 13. kontrole, 600 m pred cílem, kdy jsem se nepochopitelne dostal do jiné cásti lesa a nechal tam dalších 6 minut. První místa si ale zopakovali Miloš s Helenou.
Stránky závodu

Jaromír

Mistrovství na krátké trati

Mistrovství republiky na krátké trati a Veteraniáda byl vrchol jarní cásti sezóny OB. Na porádání se podílely 3 oddíly – predevším lyžarský oddíl Stopa Praha, který zajímavý terén objevil, dále Ekonom Praha a také „domácí“ borci z Ostrova nad Ohrí. Jako poradatelé pomáhali i další jednotlivci z jiných oddílu. Pocasí bylo nevlídné – zataženo, asi 6 stupnu a deštové prehánky. I bylo dobre, že jsme postavili spartanský stan. Zúcastnení spartané byli samí veteráni a beželi ve svých vekových kategoriích. Nekterí z nás znají okolí Eduarda z bežek a takto jsme si mohli probehnout terén bez snehu. Sobotní kvalifikace se bežela v terénu, kde krome jam a kupek byla i rozsáhlá rýhovište. Beh ztežovalo hlavne boruvcí a vetve. Nekterým spartanum se darilo více, jiným méne. Úcast ve finále A si vybojovala polovina. Po kvalifikaci odjela vetšina spartanu na ubytování v penzionu „Lázenka“ v Perninku, který pro nás zajistil Miloš. Po veceri v místní hospode jsme se ješte prošli v lesním parku kolem šnekového kopce, ale Veljacici si zajeli hned po závode do Jáchymova na relaxaci v bazénu. Trate nedelního finále byly natoceny mezi silnicemi na Mariánskou a do Abertam. Kontroly byly prevážne v jámách a prohlubmích, které byly casto ve výrazných  kupkách, což dost usnadnovalo orientaci v prevážne pruhledném lese. Presnou dohledávkou se daly nejaké vterinky získat nebo ztratit. Stavitelé trati casto neumistovali kontroly až na dno hlubokých jam, ale poblíž okraje – ale tak, aby nebyly videt zdálky. Pocasí bylo lepší než v sobotu - bez dešte a obcas vysvitlo slunícko. Z áckových finalistu vybojovali bednu Honza Fujácek v H40A a Silva v D35A, obsadili 3. místa. Zvítezil Miloš S., ale ten byl sám v kategorii H80. Dana mela bramborovou v D50A. Ácka bežela ješte Helena 9. D60A a já (8. v H65A se zranenou nohou). Ríša zvítezil v béckách (H40B). Zúcastnili se i závodníci ze zahranicí, predevším Nemci a Poláci. Na stránce závodu je hodne fotek. Hlavní hvezdou je Lukáš Bauer (ten dominoval i v pondelních BBV, ze spartanu Miloš Novák.
Moje fotky

Jaromír

Tady jsou ješte fotky ze 13. a 14.6. v Brezine: http://jaromi.rajce.idnes.cz/OB_Brezina2015

Jaromír

dvojzávod ácka + bécka u Sušice

Druhý kvetnový víkend usporádala Pragovka ve spolupráci s Kašperskými Horami áckový dvojzávod v Albrechticích u Sušice. V sobotu bylo docela pekné slunecné pocasí, a tak ani nevadila absence oddílového stanu. Na shromaždišti bylo možno zakoupit již tradicne koláce, bábovky, klobásy, stejky a další obcerstvení. Trate postavili reprezentanti Bet (krátkou) a Šéda (klasiku). Ve 12:30 startovali první závodníci na krátkou trat na mape Sedlo. Byly 2 starty, já startoval na tom bližším, kde zpocátku byly jen jednotlivé balvany a kupky v prubežném lese a teprve v poslední tretine trate byly vetší shluky balvanu, skalnaté srázy a kamenité hrbety v málo pruhledném lese s minimem komunikací. Dobré záchytné linie byly kamenné hrázky. Nejvetší chyby se delaly v tom posledním venci kontrol, na posledním kilometru. Já treba fatální nedobehnutí 9. kontroly a pak ješte další, kdy jsem nevycetl správne ani hranice porostu, ani vrstevnice. Delší trate však mely obtížnejší kontroly ve skalnatém terénu hned po startu. Po vyhlášení vítezu jsme se rozjeli na ubytování, hlavne na Milošem zamluvené postele na ubytovne vedle aquacentra v Sušici. Po ubytování následovala vecere v restauraci a pak ješte cukrárna - kavárna. V nedeli ráno jsme odjeli zpet do Albrechtic, abychom si zabehli klasickou trat na mape Pod Sedlem. Bylo zataženo a foukal studený vítr, v aute bylo príjemneji. Opet byly 2 starty, kratší trate mely tentokrát start vzdálenejší a beželo se na nej hodne dolu. Mimo hlavní hreben bylo ve svahu dost cest a pruseku. Volby postupu jsem rešil vlastne jen 3. Postupy 3-4 a nejdelší 6-7 (zatnout zuby a prímo pres hreben a mnoho vrstevnic) jsem vyrešil uspokojive, nezvládl jsem opet postup na predsberku a hlavne její dohledávku, ac byla nejakých 15 m od predsberky sobotní. Kupodivu jsem si udržel 2. místo, které jsem držel od 4. kontroly. Jak dopadli ostatní spartané? Na krátké trati obsadili 1. místa nejmladší - David na liniovém závode a nejstarší Miloš v H80. Na klasice se nám darilo více: Krome 1. míst Davida a Miloše S. ješte 2. místo Jaromír (H65B) a 3. místa Dana (D50B) a Helena (D60B). Láda tesne porazil Jirku na H55B. S délkou a prevýšením vetším než malým na tratích H21 se poprali naši "mladiství" veteráni Ivoš (H21B) a Zdenek (H21C). Na stránce závodu je mj. video vcetne postupu elitních borcu, nasnímaných GPS.
Stránky závodu

Jaromír

Jarní trojúhelník

V tradicním kvetnovém termínu usporádali "mloci" z Mariánských Lázní opet sérii závodu Jarní trojúhelník. Zúcastnilo se 10 spartanu. Etapy byly letos 4 a zahajovalo se v pátek klasikou. Shromaždište ve skautském táborišti, mapa Kamenište 2 byla patnáctka. V mírne zvlneném terénu (na necelých 6 km prevýšení asi 90 m) se nedalo orientovat podle vrstevnic a když znacná cást lesa s neohranicenými hustníky nebo s málo pruhledným lesem, bylo na problémy zadeláno. Pri dohledávce melioracky jsem nabral 7 minut a ješte další nejisté postupy v pulce trati me poslaly do 2.poloviny startujících v H55. Zdenek mi nadelil asi 6 minut. Možná to zpusobila mnou požitá klobása asi 2,5 hodiny pred startem. V kategorii H45 zase soutežili Jirka s Ládou. V sobotu dopoledne se šlo na 2. etapu do parku Prelát pešky. Na mape Pottovo údolí byla postavena krátká trat. Pekné bylo shromaždište s ruznými atrakcemi pro deti, mapa kopcovitejší, ale bažinky opet nechybely. Moje kategorie mela první pulku prevážne do kopce, pak to bylo spíše z kopce nebo traverz. Pri sebehu pres bažinaté údolí jsem nejprve uslyšel Škorpiluv rev (trochu zapadl do bahna) a pak se kolem me probehl, následoval dalším favoritem Jirím Jirkou. To me pobídlo, abych se taky víc snažil. Po lehkém obede a nejakých kolácích nás cekala odpolední 3. etapa - sprint v Úšovicích. Centrum bylo prímo ve škole, kde jsme byli s Ládou a Ivošem ubytováni. Predpoved pocasí vyšla s presností na pulhodinu a prvních x závodníku zmoklo. Naše kategorie, startující po 17 hodine, už mela po dešti. Mne se podaril "kousek", který se mi stává maximálne jednou za 10 let a ve sprintu ješte nikdy - vybehl jsem z mapy a nekolik minut jsem bloudil. Podle mezicasu jsem spadl z 3. místa až na 8. Na 3. míste me nahradil Zdenek, kerý si tak vychutnal bednu. Nedelní 4. etapa se bežela na mape Balbín 2, na SZ okraji M.L. Byla to zkrácená klasika. Trochu kopcovitý terén s centrálním plochým bažinatým údolím. Mne se celkem darilo, hned na 2. kontrole jsem dobehl Drahoše Juna a ke konci i Vládu Horu. Láda a Ivoš, startující sice v ruzných kategoriích (Ivoš samozrejme v H21) asi prekrocili bludný koren - oba navštívili úplne jiný kopec a Láda se bežel ješte podívat k trati, jestli nejede vlak. Celkove byl nejúspešnejší David, který zvítezil ve 3 etapách v H10L a stal se i celkovým vítezem. Slušne zabehla i Nada (3. místo v D55), Dana byla 4., ale v D35. Jirka (8.) byl lepší naž Láda (11.). V H55 si stupne vítezu delili Škorpil, Jirí Jirka a Karel Pilar - s výimkou sprintu, kde byl 3. Zdenek. Škoda nekolika disku, dotycní pak skoncili "pod carou". Konkurence i pocty startujících narostly letos na témer 500 úcastníku. Pamatuji se, že pred 5 lety to bylo komornejší a byl jsem nekolikrát na bedne.
Stránky závodu

O víkendu se také jely 3. a 4. závod Ceského poháru v MTBO. Zúcastnili se jen Vrabcáci a Myro (v MTBO startuje stále za Spartu). V nedelní krátké trati obsadil Myro 3. místo v M21A.
Stránky závodu

Jaromír

První kvetnový víkend

Malá cást spartanu zahájila prodloužený víkend v pátek 1. kvetna úcastí na závode "Ve stopách Tulipánu", který porádal Tomáš Babický v Úšteku. Byla to serie trí delších sprintu ve meste i v lese.
V sobotu a v nedeli porádaly Pardubice béckové žebrícky. Tam nás jelo asi 20. Shromaždište bylo v osade Vranov u Ctenic, v podhurí Železných hor. Oba závody - sobotní klasika i nedelní krátká - mely shromaždište na louce, kde bylo veškeré zajištení závodu, stánky s obcerstvením i vybavením nejen pro OB. Pocasí bylo po oba dny chladnejší, v sobotu slunecné, v nedeli bylo zataženo, ale bez dešte. Opet skoro ideální na beh. Závody byly v mírne zvlneném terénu. Klasika na mape Obešinka (patnáctka pro starší veterány) vedla hodne v zeleném. Terén byl ješte méne prubežný než vypadala mapa: svetlezelený hustník se suchými vetvemi ve výši hrudníku bylo nutno prekonávat v predklonu, takže hodne závodníku druhý den bolela záda. Nekterý bílý les byl dost zaklackovaný, stejne tak i pruseky. Jinde zas byly bažinky. Naštestí se pri nejdelší volbe (tam jsem byl nejrychlejší) dalo použít i dobrých cest a dokonce silnicka. Po prespání na postelích ve Slatinanech jsme se opet dostavili na shromaždište, abychom absolvovali krátkou trat. Na mape Hladký les zaujímaly hustníky jen asi 50%. Naše kategorie mela také jeden více než kilometrový postup v první tretine, pak se trat klikatila v kopcovitejším a clenitejším terénu a nakonec pár jednoduchých kontrol v rovinatých hustnících, kde šlo hlavne o to bežet co nejrychleji.
Z výsledku: Na klasice 1. místo v H80 získal Miloš S., 3. místa obsadili Dana (D50B), Vrabcák (H21B) a Jaromír (H65B). Na krátké trati obsadili 1. místa Miloš S. (H80B) a Dana (D50B), 3. byla Helena (D60B).
Stránky závodu

Jaromír

Poslední dubnový víkend

V pražské oblasti nebyly žádné závody, tak jsme se podívali jinam. Ještedská oblast porádala v sobotu hned 2 závody. Dopoledne se beželo oblastní mistrovství ve sprintu, odpoledne oblastní mistrovství na krátké trati. Shromaždište bylo v areálu školy. Hned jsem nakoupil kousky bábovky a koláce, které obvykle nejdríve zmizí z pultu. Po odpoledním závode ješte chleba se škvarkovým sádlem. Start sprintu byl na kraji lesa, kontroly byly na loukách s rozptýlenými hustnícky nebo mezi domy a domky. Hlavne zacátek tratí na loukách a na okraji lesíka byl pekne zamotaný, jako vždy pri sprintu bylo treba dávat pozor na poradí kontrol. Nejvetší, skoro minutovou chybu jsem udelal na delším postupu mezi paneláky na sídlišti. Porazil me (v H65) ale jen Eda Bartkowiak z Polska. Zúcastnilo se 5 spartanu. http://oris.orientacnisporty.cz/Zavod?id=2917 Do odpoledne se pekne oteplilo. Krátká trat na mape Maliník-jih zacínala po ceste do kopce ke startovnímu lampionu, pro vetšinu tratí ješte dále do kopce - trat H60 od startu k 1. kontrole pres 13 vrstevnic. V popisech se strídaly hlavne kameny a srázy, prípane kupky a údolícka. Les byl vetšinou prubežný. Startoval jsem v H60, kde jsem opet obsadil 2. místo za Prindou. Danny obsadil 3. místo v H40. Zúcastnilo se 7 spartanu. Na stránce závodu jsou krome výsledku i fotky.
Stránky závodu

Po prenocování v Polevsku jsme v nedeli ráno s Ládou vyrazili do Kytlice, kde porádal klub OK Bor klasickou trat. Z Prahy prijeli i další spartané. Shromaždište bylo v areálu penzionu Pod skalou. Mapa Popelka byla desítka - prece jen jsou pak ty skály citelnejší. Prevýšení v H45, kterou jsem bežel, bylo 280 m na 5,8 km. Na 1. kontrolu jsem si vybral špatnou cestu a tak jsem to kompletne obehl. Na 3. kontrolu byl dlouhý úsek (po spojnici 1650 m) prevážne po cestách. Cesty byly místy bažinaté, stejne jako cásti lesa. V cíli jsem byl prekvapen svým druhým nejlepším mezicasem pri prímém postupu mírne zaklackovaným hustníkem s bažinkami. Poslední tretina trati byla jen mírne zvlnená, a tak jsem slušné tempo udržel. Pocasí vydrželo taky - pár kapek spadlo až po závode. Zmokl jsem až v Praze, kde byla prutrž s kroupami u Andela i v Repích. Nejlepšího výsledku v závode dosáhla Helena - 3. místo v D60.
Stránky závodu

Jaromír

Oblastní mistrovství jihoceské oblasti na klasické trati

Závod porádal oddíl z Písku na spojených mapách Jarník - Hromová jedle. Shromaždište bylo Na Križatkách, asi 5 km od Písku. Zúcastnilo se 8 spartanu. Prezentace byla venku pod prístreškem, ale WC bylo zajišteno v objektu hospody. Obcerstvení pred i po závode bylo zajistil poradatelský tým. Zvlášte jejich vyhlášené bábovky (mnam). Bylo ideální slunecné pocasí - na slunci teplo, ale v lese i na dlouhý rukáv. Terén byl kopcovitý, ale vetšinou behatelný, se strední sítí cest a pešin. Mapa z lonského roku po letošní breznové revizi byla velmi dobrá. Já, Láda a Jirka jsme beželi H45 (6,2 km), Ivo H21 a Miloš R. si dal svou H65, Nada D55 a Dana D35. První tretinu trati jsem zvládl v dobrém tempu a bez problému, dobre jsem zvolil i dlouhý postup na 4. k., sice pres mírný kopec, ale 95 procent po cestách a prusecích. Chybu jsem udelal pri postupu na 7.k, kdy jsem prehlédl výhodnejší nevýraznou cestu a moc jsem klesl. Poslední tretina závodu byla jen mírne kopcovitá, ale neudržel jsem tempo a klesl až na 7. místo. Bednu si vychutnaly Dana (2.) a Nada (3.)
Stránky závodu

Jaromír

Oblastní mistrovství ve sprintu

Závod usporádala Kamenice v Buštehradu. Bylo dost chladno, a tak prišlo vhod kryté shromaždište v místní škole. Zúcastnilo se jen 10 spartanu. Mapa Buštehrad 1 : 4000 je úzká nudle na mírném svahu, kde je nízká zástavba se zahrádkami, mezi nimi ulicky nebo schodište, v údolí dva rybníky. Trate byly jednoduché, ale do slepé ulicky se vbehnout dalo. Stalo se to i mne, ale tato ztráta byla menší než 10 sekund. Krome poradatelského vodního obcerstvení za cílem se dalo zakoupit další. Na bedne skoncili Michal R. (2.) a Pavel V. (3.) - v H45, také Miloš N. (H65) byl 3.

Jaromír

Oblastní žebrícek v Lišcích roklích

Shromaždište bylo v obci Velká Cernoc. Bylo pekné, i když trochu chladnejší pocasí, vetšina závodníku posedávala venku, kde byly i kiosky s obcerstvením. Na mape Lišcí rokle - jih porádal oddíl ze Slaného oblastní mistrovství na krátké trati. Tato cást mapy se vyznacuje velkým množstvím erozních rýh, které jsou jak ve vysokém lese, tak na pasekách nebo v hustnících. V terénu je velké množství pruseku a nekolik cest, které jsme moc nevyužívali, nebot trate byly pomerne nárocné. Mne se podarilo nekolik minel, ale chybovali i nekterí závodníci z užší špicky v kategorii H45. V západní cásti prostoru se strídaly pásy pasek, hustníku i bílého lesa. Malá cást závodníku si zabehla trénink na vrstevnicové mape (T4 ultimate), což muselo být hodne nárocné, ale Boudicka se s tím vyrovnal a obsadil 3. místo. V normální T4 zvítezila Anna Marie. V D55 obsadila Helena 2. místo, Miloš (H75) skoncil 3. V silné konkurenci H21 byl nejlepší Báša na 13. míste.
Stránky závodu

Jaromír

Oblastní mistrovství štafet

Závod usporádala za pekného jarního pocasí Véeška na mape Klobouk. Protože spartani nepostavili žádnou štafetu, prihlásili jsme se s Milošem aspon na tréninkovou trat T5. Pekné shromaždište bylo na loucce u okraje lesa, kde byly i prolézacky a jiné atrakce pro deti. Vetší cást mapy i pres castý podrost nebo vetve byla celkem behatelná, dostali jsme se i do oblasti zarostlé hustým krovím (nekdy trnitým), kde byly i skládky. Tam mi pohyb delal potíže a ke konci jsem radeji obíhal po silnici pres údolí, jen abych se vyhnul kroví.
Stránky závodu

Jaromír

závod oblastního žebrícku Západoceské oblasti

porádal oddíl z Jesenice v obci Sosen. Byly to 2 závody, sobotního se zúcastnili Khelovi, nedelní klasiku si zabehlo 6 spartanu. Bylo o neco tepleji než v sobotu, ale foukalo to a behem závodu drobne pršelo. Shromaždište bylo v areálu rekreacního strediska v obci Sosen. Závod se bežel na "desítce" z r. 2005, mírne revidované, ale nebyly tam ani všechny oplocenky. Terén byl dost zarostlý, místy byly i ostružiny. Prubežnost byla casto loterie - tmave zelený hustník mohl být prubežnejší než svetlezelený. Nekteré pešiny už byly sotva znatelné a pruseky, které mely vést až k ceste, ve skutecnosti koncily 10 m od cesty. Terén byl jen mírne zvlnený, místy s kamenitými kupkami, skupinami kamenu a terénními detaily. Vetšinou se prebíhalo i nekolik protáhlých bažin. Nekterí z nás se nevyrovnali s mapou (Dana), já jsem zas nechal 4 minuty pri postupu na 8. kontrolu.
Stránky závodu

Jaromír

1. závod PŽ

Jaro je tady a PZL skoncila pro Spartany mimorádne úspešne. Zdenek s Evou obsadili první místa. Gratulujeme!!! Letos to díky pocasí nebylo tak ukrutné jako jindy. Žádné omrzliny 3. stupne, ani plavání v mrazu pres reku, snehu jen poprašek. Pocasí nezáludné, predpovedi vycházely. Poslední závod Skrýše byl okorenen potyckami s milovníky tabáku. Což o to, s temi místními problém nebyl, šli si bafat jinam, ale domluvit se s inostrancami a to i jejich rodnou recí proste nešlo a tak byly úspešne použity zbrane, které byly zrovna po ruce - intimspray a plzenský Prazdroj.
PZL Skrýše

Dana

2.závod pražského žebrícku

Závod na krátké trati usporádal pro Pražáky a Stredocechy hradecký oddíl SHK spolecne se závodem pro Východoceskou oblast. Terén nedaleko Podebrad byl rovinatý, s hustou sítí pruseku a v cásti prostoru bylo vetší množství kupek. Les byl z vetší cásti prubežný, ale nekolik kontrol bylo i v hustnících. Pri rychlém behu v pruhledném lese, kdy závodník videl soucasne i nekolik (cizích) kontrol, se udelaly snadno chyby. Udelal jsem dve vetší - nechal jsem se stáhnout ze smeru a v záveru jsem zvolil nevýhodnou dlouhou obíhacku zleva. Tesne jsem porazil exspartana Šebka. Nejlépe zabehla Helena (1. v D55) a dále oba Milošové (M.N. 1. v H65, M.S. 2. v H75). V H45 byl ze spartanu nejlepší (4.místo) Pavel V.
Stránky závodu

Jaromír

PZL

Závod na krátké trati usporádala Pragovka na mape Juliána. Shromaždište bylo v areálu fotbalového hrište v Prední Kopanine, kde bylo pár šaten a restaurace "U Drahušky". Oproti sobote se znacne ochladilo a foukal vítr. Mapa desítka zahrnovala dva hrbety a hluboké údolí. Startovalo se do mírného kopce, kde bylo kolem hrbetu vetší množství jam a prohlubní. Pak následoval delší postup pres údolí do prudkého kopce, celkem 12 vrstevnic. Druhá cást trate byla v plochém terénu s hustníky, podrostem a vetvemi pod nohama. Kratší trate mely samostatný start a nešly pres hluboké údolí. Nejlepší ze spartanu byli oba Milošové (2. místa v H65 a H75) a Helena s Nadou (4. a 5. místo v D55). Pripomínám ješte 1. místo Báši v H21 na oblastním mistrovství v nocním OB, které se beželo v sobotu ve stejném terénu.
Stránky závodu

Jaromír

PZL Skrýše

Aleš Hejna usporádal další rocník tohoto netradicního navigacního závodu "kompas kontra GPS" se 4 h limitem. Centrum bylo v areálu hospody u rybníka Šídlovák. Pocasí bylo dost teplé a slunecné, urcite nejmín 12 stupnu. V terénu turistické petadvacítky"Okolí Plzne - sever" bylo rozmísteno 26 kontrol, bodovaných od 1 do 5 bodu. I když jsem mel tentokrát sled kontrol naplánován predem, po neúspešném hledání k.12 jsem zmagoril a vydal se na dosti vzdálenou dvoubodovku c.25. Teprve pak jsem se vypravil k plánované kontrole c.6 nedaleko rybnícku jménem Buriánek, cestou jsem vzal c.7, od které práve odbíhal v protismeru Zdenek. Šestka byla melká jamka, kterou jsem minul-lampion ležel na dne - a vrátil jsem se až za nekolik minut. Obe byly ovšem jednobodovky. V terénu se soucasne bežel nejaký kros, potkal jsem hodne závodníku se startovními císly. Velkou cást trate jsem šel sám, takže jsem mel nekolik delších dohledávek, hlavne c.11 (azimut od kóty smerem k jáme nesedel a shora jsem lampion nevidel, hledalo nás tam víc) a možná ješte víc casu další velká jáma (c. 5), byla níže a dále od vrcholu Krkavce, než jsem odhadoval a našli mi ji jiní, zrejme GPSkari, kterí meli dohledávky jistejší. Naproti tomu c.3 jsem trefil úplne presne i pres hustník. Sled kontrol jsem mel 25-7-6-11-24-10-5-17-9-19-3-4-23-13-26-21-18. Jámu 26 mi pomohl najít Miloš, který už od ní odcházel. Díky preventivnímu užívání horcíku me tentokrát krece nepostihly. Nejlepšího výsledku dosáhl Zdenek, závodící v kategorii GPS, získal 48 bodu a obsadil 7. místo. V kategorii kompas byl ze spartanu nejlepší 11. Ivoš se 49 body.
Stránky závodu

Jaromír

PZL Srncák

Závod s parametry klasiky postavil Pavel Vinš. Shromaždište bylo v hospudce v obci Nová Studnice nedaleko Kladna. Byly 4 trate, nejdelší A asi 15 km, B asi 9 km. Starší mapa Srncák vcelku sedela, jen porosty se nekde zmenily - a to i výrazne. Mapy mely takové merítko, aby se vešly na list A4. Bécku stacila patnáctka, ácko zabíralo vetší prostor a merítko mapy byla nestandardní osmnáctka. Terén byl vetšinou prubežný, s dosti hustou sítí pruseku a cest, prevážne rovinatý s nekolika údolími.
Stránky závodu

Jaromír

Jarní skály

V sobotu 14. brezna se asi 20 spartanu zúcastnilo závodu Jarní skály. Shromaždište bylo v obci Podkost, prezentace v hotelu Helikar, naproti hradu Kost. Úcastníku bylo více než 900. Trate byly postaveny na mape Kost - jih. Nejlepších výsledku dosáhli Dana (5. v D45) a Vrabcák (5. v H21B).
Stránky závodu

Jaromír

Praga Magica

Jéna Šváb usporádal již 7. rocník tohoto závodu PZL. Shromaždište bylo opet ve sportovním areálu v Masné ulici. Po Praze - na Starém Meste, Malé Strane, Petríne a Strahove bylo rozmísteno 43 kontrol. Vypsány byly 3 "trate", ale bylo volné poradí kontrol. Nejkratší (detská) jen po Starém Meste mela fialová kolecka, nejdelší trat zahrnující všechny kontroly (cervená, modrá i fialová kolecka), nás zavedla až za Strahovský klášter - s krásnými výhledy na proslunenou Prahu - a o kus dál ke shluku kontrol v nedávno otevreném parku Maxe van der Stoela. Na Petríne me predbehl Zdenek, ztratil jsem ho až v parku M.v.d. Stoela, další cást trati až k 18. kontrole poblíž Karlova mostu jsem absolvoval s Danou Hrstkovou - ta se pak vydala na Strelák pro zapomenutou devatenáctku. Já jsem proklickoval mezi davy turistu na Karlove moste - a pak jsem cekal pres minutu na zelenou do Karlovy ulice. Staromestské kontroly jsem mel již oražené, tak jsem už jen klusal, 4 minuty po apoštolech na orloji pres Staromák a nakonec jsem orazil desítku. V ulickách mesta byly velmi vdecné okapové roury nebo bleskosvody jako místa k zavešení kleští. Orazil jsem omylem devítku do šestky a nebyl jsem sám - u príslušných císlovek chybely tecky - a šestku pak do rezervního polícka. Pocasí bylo krásné, klešte mi visely ješte všechny, pekne jsem se probehl a jako každý úcastník získal 2 podrobné mapy, vytištené oboustranne na vodovzdorném papíre. Výsledky snad budou už brzy.
Stránky závodu

Jaromír

Velká cena Líšné

Po delší dobe jsem zavítal zase na závod PZL - Velkou cenu Líšné. V propozicích byl oznacen tento trénink jako docela dlouhá klasika nebo HROB. Poradatelem byl Tomáš Vanícek. Shromaždište bylo na kraji lesa pod zríceninou hradu Rebrík, asi 5 km severne od Zbirohu. Úcast spartanu byla tentokrát slabší - Kavky a Miloš se pro onemocnení nedostavili. Kontroly si úcastníci zakreslovali sami do vyfasované mapy Vrána z r. 1980 - 1: 20 000. Hromadný start byl už v 10 hodin. Kontrol bylo celkem 14. Byla možnost volby jedné ze 3 tratí, ale tentokrát se závodník musel rozhodnout už na 1. kontrole, delení B/C bylo na 2. kontrole - kopci Kohoutov. Už na základe prevýšení áckových kontrol jsem se rozhodl ješte pred startem pro "zlatou strední cestu", bécko melo 8 kontrol. V terénu je dost hustá sít cest, takže se dalo trochu obíhat, pokud nebyla kontrola prímo na hrbete. Tech si užili áckari - nekdy pekne strmých se slitými vrstevnicemi. Béckari meli kopce v první polovine závodu. Behem závodu byly snehové prehánky, teplota byla slabe nad nulou. Problém jsem mel jen s jednou prohlubní - poblíž byly další 2 mnohem vetší - jinak v pohode, vcetne odhození "záteže". Po dobehu jsem dost dlouho mrzl, cekaje na šoféra Ivoše, který bežel samozrejme ácko.
Stránky závodu

Jaromír

V údolí Rokytky

V sobotu se príznivci PZL sešli na zahrádce restaurace "Švejk na moste" na sídlišti Cerný most. Tam byl start, cíl, zázemí a hlavne Honza Kabát, který celou akci sám pripravil. Byla jedna trat pro bežce i MTBO, ale nevypadalo to tak, protože kola jezdila jen proti nám. Nechápu to, ale videli jsme jen 3 :-) O Cerném moste se moc hezkého neslyší, proto jsme byli moc mile prekvapeni, když nás mapa zavedla do pekného relaxacního prírodního parku, s nádherným jezerem a okolím. Prece jen se nekdy neco pekného v hlavním meste podarí vytvorit, byt je to rekultivovaná skládka. Trat byla celkem jednoduchá, i když nekde bych se zmást nechala kdybych bežela sama. Velice pekne zabehl atlet Peta Lohr. Možná bude také nekdy vítezem PZL, jako jeho táta....
Stránky závodu

Dana

PZL

V nedeli se tradicní sestava Spartanu (krome predsedy) vydala do záludného terezínského bludište. Kdo brzo vstával, zažil snehovou vánici na trati a ti ostatní na silnici. Medved a my patrili k tem druhým a málem jsme zmeškali start. Neco takového jsme na dálnici dlouho nezažili a pritom ten mrak vypadal tak nevinne. Kontrol bylo po celém Terezíne jak naseto. Za 70 minut by to nezvládl ani mistr sveta. Hodne závodníku (vcetne Spartanu) bylo pres limit. Super byly loudící nutrie (príšte si vezmu tvrdý rohlík) a prekvapilo me, jak težké je zbavit se bodláku z rukavic. Zajímavé probehnutí....
Stránky závodu

Dana

Mosty

Pražská zimní liga pokracovala neobvyklým nocákem - všechny kontroly byly na mostech, mustcích a zatrubnení potoka Rokytky a jeho prítoku. Jako zpestrení byly ješte dve vyhlídkové plošiny. Provedení kontrol - bílý ctverec 6x6 cm, oznacený císlem kontroly a rozdelený na nekolik segmentu (1 z nich s cernou teckou) nalepený na mostní pilíre, betonové steny, zábradlí nebo treba skálu. Zpusob ražení - špendlíkem do príslušného segmentu zmenšeniny ctverce na papírové prukazce , mel asi svetovou premiéru. Poradatel (Mojmír Kopecný - TAP) správne napsal, že mapa vlastne není - byl to totiž jen velmi schematický cernobílý plánek toku Rokytky s nekolika prítoky - omezený na území Libne, Vysocan a Hrdlorez. (Pri domácí príprave jsem s úžasem zjistil, že Rokytka pramení nekde za Rícany, kde napájí koupalište Jurecek a na své ceste do Vltavy se klikatí a protéká i nekolika rybníky). Papírové popisy obsahovaly císlo kontroly, zda pravý nebo levý breh, umístení kontroly a typ mostu. Nekteré kontroly byly zdvojené - po obou stranách mostu. Vetšinou se muselo slézt k vode a nekdy zabehnout pod most. Z plánku však nebylo možno vycíst vzdálenosti. Shromaždište bylo v pivovárku Kolcavka - "Vecerní škola" nedaleko Balabenky, kde byl start (na krabicku) i cíl a nejbližší kontroly mosty c. 10, 11, 12 a 13 a 14. Na závod jsem se prihlásil ze zvedavosti a s predpokladem, že se bude behat po komunikacích a nebude hrozit vypíchnutí oka - to se potvrdilo. Avšak vzhledem k tomu, že poslední nocák jsem bežel pred více než 20 lety a kvuli mé slabé celovce jsem se radeji pripojil k Bohoušovi Hamáckovi a absolvoval jsem s ním vetšinu trate. Byl to free order s casovým limitem 2 hodiny. Otocil jsem to vcas, ješte jsem si stacil v klidu zout boty - schody k baru a shromaždišti byly potaženy cerveným kobercem a nejakým blátem jsem probíhal. V pivovárku se cepovalo nekolik druhu piv, cehož vetšina závodníku po závode využila (nekterí i pred). Také cesnecka byla výborná.

Jaromír

Po stopách císarovny Elišky

Na Mezinárodní den komplimentu usporádal Ivo, vítez lonské PZL, závod Po stopách královny Elišky. Nepodarilo se zjistit stárí mapy, ale urcite je starší než ta Šebelíkova z roku 1971. Zajímavé je, že jsme poprvé pri podobném závode (vcetne všech Hrobu), nestáli frontu na klešte u 1. kontroly. Start byl hromadný a skoro všichni pribehli až za námi. Vubec to nechápu, ale potešilo nás to. Pocasí bylo super, na kopeccích snížek, dole bahno. Správná PZL. V puli trati jsme 15 minut hledali jednu minirýhu a tak nás všichni dobehli. Bylo jasné, že další podobné kontroly se budou muset hledat v rojnici. Drápali jsme se témer pravoúhlým bridlicovým svahem na krásnou vyhlídku. Jirka se neudržel a nazval svah neschudným (trochu eufemismu neuškodí), ale Katka S. byla nadšená nejen z vyhlídky, ale i z vesnice Kala, která byla pod námi a vypadala, že jí kdosi vystrihl z Orechovky nebo Hanspaulky a vrazil sem do té šílené divociny. A i konec nebyl jednoduchý....ti "voprsklí" ,to vzali pres lécebnu na sberku, nekdo to obíhal až zase moc a dost tam ztratil, ale hlavne jsme všichni dobehli v porádku. I když mnozí z nás vypadali jako by absolvovali zápas v bahne.

Dana

Kouzlo PZL stále trvá!

Spartani jsou videt všude. Na zacátku Adventu jsme se probehli na Vidrholci. V mape chybely cesty a byla docela zima, na PZL letos zatím nejvetší a tak zamrzala i casomíra (PZL 1.) Za týden se nekolik Spartanu vydalo po setmení hledat zakufrovaného Mikuláše (2.PZL) Následovali naše Certoviny. Na závodníky cekala perfektne nablýskaná lávka pres Kacák (3.PZL) Za týden jsme šmejdili díky koláži Mrazáka v pražských obydlených lesících a krovinách (4.PZL) Fandové nocní Prahy si zarádili s rozvrstvenou mapou v Bohnicích na Vecerníku (5.PZL) Na Štepána bylo moc pekné probehnutí v Tábore na Komore, kde to bylo s mapou trochu jako od Fandy Paška. Po Vánocích nás privítaly krásné senohrabské rícní lázne. Nechybel rozzurený dedecek, místo skalpu mu ted ve srubu visí jedna z kontrol (6.PZL) V lednu jsme opet vyjeli do Popovic na Kozla, kde to bylo fajn stejne jako loni, predloni, predpredloni, predpredpred..... A mnoho dobrodružství nás ješte ceká......

Dana

Starší novinky